Kde se flákáte Kakashi: 7

6. dubna 2013 v 13:27 | Zuzanka |  Tým 7


Sasuke po chvilce použil znovu přemísťovací jutsu a ocitl se se Sakurou v jeho pokoji. Když tam byli, tak jí položil do postele a začínal myslet na něco perverzního, ale to by nebyla Sakura, aby si toho nevšimla. Takže se mu snažila vyprostit z náručí.
,,Copak? Tobě se to snad nelíbí?" optal se nechápavě Sasuke.
,,Ne. Ráda bych šla domů, jestli by ti to nevadilo." řekla trochu naštvaně.
,,Tak to nepůjde. Zase by si někde zkolabovala a co já pak. Hezky budeš do zítřka u mě odpočívat. O to se já postarám."
,,Jenže já u tebe být nechci. Proč to nechápeš?"
,,Nevím. Asi proto, že nechci. Neboj, nebudu dělat nic, co by si nechtěla." a chtěl jí znovu políbit.
,,Tak mě přestaň líbat a běž ode mě na pět metrů."
,,Si zlá. Já mám o tebe starost a ty na mě takhle."
,,Nikdo se tě neprosil, abys měl o mě starost." procedila mezi zuby.
,,To je možné. Ale já tě miluju a je tím pádem normální, že mám o tebe starost."
,,Hm."
,,To je moje fráze." usmál se.
,,Hm."
,,To mi děláš naschvál viď?"
,,Možná."
Sakura ho pak chtěla začít ignorovat, jenže to by nebyl Sasuke, aby jí to dovolil.
,,Co máš ráda k jídlu?" zeptal se jí.
,,A není to jedno?"
,,Neodpovídej mi na otázku otázkou. Chci to vědět, abych mohl udělat něco k jídlu."
,,Ty umíš vařit?"
,,Né asi. A odpovíš mi tedy na otázku?"
,,A jaká byla?" dělala, že neví, na co se jí ptal.
,,To je jedno." a odešel.
Přišel do kuchyně a začal něco kutit. Jen doufal, že mu Sakura za tu dobu nezdrhne. Na růžovlásku padla únava a po chvilce se už neudržela a zavřela oči. Hned se ocitla v říši snů. Pro teď jí bylo docela jedno, že je u Sasukeho.
Když černovlásek skončil, šel i s jídlem do pokoje. Jakmile vešel, stuhnul. Nemohl se vynadívat na Sakuřinu spící tvář. Po chvíli se probral.
,,A to jsem se tak snažil, aby to bylo k snědku." pomyslel si.
Přišel k ní a probudil jí, jako tenkrát, polibkem.
,,Promiň, že tě budím. Než tě ale nechám spát, měla bys do sebe něco dostat. Tady jsem ti něco uvařil tak to sněz. A žádné námitky." stihnul říct, než by mu něco provedla.
,,Dobře. Dík."
Po tom snědla to, co jí nachystal a chtěla zase spát. Její víčka už klesala, když si všimla, že si Sasuke přilehl k ní do postele.
,,Co to děláš?"
,,Co by. Jdu spát. Slibuju, že nebudu dělat nic, co by se ti nelíbilo. Ani nevíš, jak špatně se spí na gauči." a usmál se.
,,Hm." a zavřela oči, i když jí děsilo, že by měla spát v jedné posteli se Sasukem.
Černovlásek jí chytnul kolem pasu a přitisknul se k ní. Za chvíli spal, ukolébán její vůní. Sakura po hodině taky usla. Ráno se Sakura probudila jako první. Chvíli se rozkoukávala a pak si uvědomila, že je u Sasukeho a spí s ním v posteli. Chtěla odejít, jenže Sasuke si jí ve spánku povědomě přitáhl ještě víc k sobě a nechtěl jí pustit. Sakura si jen povzdechla. Za pár minut znovu uslula a zdál se jí krásný sen. Začínalo se jí líbit, nic nedělání.
Uběhly dvě hodiny od doby, co se probrala a Sasuke byl už na nohou a chystal snídani. Po půl hodině Sakuru probudila nádherná vůně linoucí se z kuchyně. Vyhrabala se z postele a zamířila do kuchyně za Sasukem. Šla velmi potichu, zablokovala si chakru, aby nepoznal, že se k němu zezadu blíží a bafla ho ve chvíli, kdy to vůbec nečekal.
,,Ale ale, někdo se nám tu probral. Dobré ráno sluníčko. Jak ses nám vyspala?" rozlil se mu po tváři úsměv.
,,Ahoj Sasuke. Docela dobře jsem se vyspala. A kolikrát ti mám říkat, ať mi tak neříkáš. Před dvěma hodinama a půl jsem se probrala a chtěla jsem odejít, jenže to by mě tady někdo musel nechat odejít." zasmála se.
,,On ti v tom někdo snad bránil?" dělal, že neví, o kom mluví.
,,Jo ty, jelikož sis mě přitáhl ještě víc k sobě. Upřímně jsem tě chtěla uškrtit. Jenom mi to tak nějak nevyšlo, protože jsem znovu usla."
,,To zní zajímavě." usmál se.
,,Hahaha. Hodně vtipné Sasuke. A co vůbec kuchtíš?" zajímala se.
,,Nech se překvapit."
,,Ale já musím domů. Takže tě tady asi budu muset zanechat samotného." řekla jen tak ze srandy.
Akorát to Sasuke nepochopil.
,,Tak to tedy ne. A navíc tě tam stejně nikdo nečeká. Buď tu se mnou na snídani. Však jsem dodržel slovo a o nic jsem se nepokoušel. Prosím zůstaň tu. Mně by tu bylo bez tebe smutno." otočil se na ní a začal dělat kočičí očka.
,,Vždyť já jsem si dělala srandu. Budu tu na snídani, když to tak nádherně voní, ale pak opravdu půjdu domů. A nevěřím ti, že by ti bylo smutno. Nemá po kom."
,,Má po jedné krásné růžovlasé dívce se smaragdovýma očima. Po dívce, kterou miluju." nevydržel to a přitáhl si jí k sobě a dal jí pusu na čelo.
Sakura se lekla. Ztratila rovnováhu a hrozilo, že spadne, pokud by jí černovlásek nechytnul a nepřitáhnul si jí ještě víc k tělu.
,,S-sasuke?" zkoušela se domoct nepřístupného mladého Uchihy.
,,Jak to tak vidím, tak se tady někdo vrátí do postele a bude odpočívat. Já tam za chvíli za tebou přijdu i se snídaní, kterou pak pěkně sníš. A budeš odpočívat do jedné hodiny, pak ti nachystám oběd, který sníš. Nakonec se společně vydáme na trénink, který začíná ve dvě. Souhlas?"
,,Mám snad na vybranou?" snažila se z toho vyvléknout.
,,Ne." odpověděl razantně.
Než se nadála, Sasuke jí pokládal do postele a přikrýval jí peřinou. Věděl, co zapříčinilo, že Sakura málem skončila na zemi, ale dělal, jako by se nechumelilo. Dovařil snídani a i s čajem jí donesl do svého pokoje růžovlásce. Která mu poděkovala a s chutí se pustila do jídla. Sasuke začal taky snídat. Když byli po snídani, černovláska napadl šílený nápad. Takový, který byl hodně ztřeštěný. Chtěl Sakuře vyprávět pohádku. A tak začal.
,,Bylo, nebylo. V jednom království..." byl přerušen smějící se Sakurou.
,,Co to vyvádíš?"
,,Nevidíš? Vyprávím ti pohádku, aby se ti hezky spalo. A nepřerušuj mě. Kde jsem to skončil? Jo už vím." usmál se na ni.
,,Bylo, nebylo. V jednom království za sedmero kopci a potoky, žila jedna roztomilá princezna jménem Šípková Růženka. V den jejích sedmnáctých narozenin jí měla postihnout kletba. Měla se píchnout o šípkový trn a usnout na věky věků. Zachránit jí mohl jedině polibek z čisté lásky. Proto její rodiči, pozvali na zámek prince. Ten se po krátké době do Růženky zamiloval. Byl tady ale háček. Ona ho nemilovala, alespoň to tvrdila. A tak v den jejích sedmnáctých narozenin se píchla o trn a usnula. Princ, který jí miloval, se rozhodl jí zachránit. Na svém koni s mečem po boku odjel ze svého království za spanilou princeznou. Musel se probít přes šípkové keře, zabít draka zlé čarodějnice. A najít princeznu uvězněnou v hlubokém spánku. Když jí našel, nevěděl, jak jí probudit. Zkoušel všechno, ale marně. Jako jeho poslední možnost a záchrana byl polibek z čisté lásky. Naklonil se nad Růženku a dlouze jí políbil. Princezna procitla ze spánku a na prince se dívala udiveným výrazem. Nechápala, proč jí přišel po tom všem zachránit. Odpověď byla však jednoduchá. Miloval jí. A tak nakonec byla svatba, a pokud neumřeli, žijí až dodnes." skončil a usmál se, když viděl, jak Sakura v klidu oddechuje ve spánku.
Přilehnul si k ní a pozoroval jí, jak spí. Když se blížilo poledne, šel uvařit oběd a následně jí probudit. Probudil jí stejným způsobem, jako tenkrát. Políbil jí.
,,Oběd moje princezno." řekl, když viděl, že se probouzí.
,,Sasuke už toho nech, kolikrát ti mám říkat, aby ses choval jako tenkrát."
,,Odpovím ti jako pokaždé. Kolikrát chceš, já už se tak chovat nebudu." nadzvedl ji a položil jí na klín podnos s obědem.
,,Aha."
,,Ty nebudeš obědvat?" zeptala se.
,,Ne, já už jsem po obědě." usmál se na ní.
,,Můžu mít dotaz?" zeptal se.
,,Jaký?"
,,Můžu si tě nakrmit?"
,,Ne. Jíst umím sama." zasmála se.
,,Když myslíš." a sledoval jak jí.
Pak vyšli od Sasukeho a šli k Sakuře, aby se mohla převléknout a společně na trénink. Po cestě se k nim přidal ještě Naruto s Gaarou, Temari a Kankuro. Sasuke se začal tvářit naštvaně, že ruší tu nádhernou chvilku, kdy může být sám se Sakurou, ale radši nic neříkal. Došli na obvyklé místo přesně ve dvě. Kakashi tam ještě stále nebyl. Po hodině se konečně objevil.
,,Kde se flákáte Kakashi?" zajímal se Naruto.
,,Měl jsem něco na práci. A navíc vám nikdo nebránil začít beze mně."
,,Jasně." řekli všichni současně s ironií v hlase.
,,Co je vám? Nelíbí se vám snad něco?"
,,Jo. To že by jste už měl dostat rozum."
,,Tak honem do práce. Nemáme času nazbyt. A kdyby něco, já rozum mám, jen ho občas nepoužívám."
,,Občas?" zvednul Sasuke jedno obočí.
,,Ano, občas Sasuke a ty nemáš, co říkat. Pokud vím, taky máš své problémy. Takže radši pomlč." ušklíbl se.
,,Ale já nemám žádné problémy. Aspoň o nich nevím." usmál se.
,,Aha. No ohledně toho, brzy jeden problém mít budeš."
,,A můžu vědět jaký?" dělal, že nechápe.
,,Víš, co je to žárlivost?" zeptal se.
,,Jo vím. Proč?"
,,Tak se otoč." a ukázal jedním směrem.
Když se Sasuke otočil uviděl jak se Sakura baví s Gaarou a směje se. Sasuke začal žárlit a ani si to neuvědomoval. Zamířil si to k Saky a odtáhl jí od Gaary. Kakashi se jenom smál, jakou z toho měl srandu.
,,Hej Sasuke, co to děláš. Pusť mě."
,,Ne." zabručel.
,,Neříkej, že žárlíš?" usmála se.
,,A co když jo?"
,,Hm."
,,To mi toho víc neřekneš?"
Sakura se škodolibě usmála. Dostala menší nápad, i když si byla vědoma, že nedopadne dobře.
,,Ne." lípla mu pusu na tvář a přemístila se zpátky k Gaarovi.
Sasuke zůstal stát jako opařený a nevěděl, co dělat.

Další díl: Nedám, moje
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ady-chan --- Tvé SB Ady-chan --- Tvé SB | E-mail | Web | 6. dubna 2013 v 16:29 | Reagovat

Kakashi zabil XD

2 Zuzanka Zuzanka | Web | 6. dubna 2013 v 22:40 | Reagovat

[1]: :D

3 Misha Misha | E-mail | Web | 9. dubna 2013 v 14:37 | Reagovat

ten konec je nej...to fakt nemá chybu...opravdu jsem se nasmála...a ten Kakashi :-D XD

4 Zuzanka Zuzanka | Web | 9. dubna 2013 v 14:39 | Reagovat

[3]: díkes.. já jsem se snažila aby to bylo aspoň trochu vtipné.. :D

5 Aki Aki | Web | 13. května 2013 v 10:17 | Reagovat

To bol dokonalý dielik.Prosím napíš pokračko je to super poviedka.

6 Zuzanka Zuzanka | Web | 16. května 2013 v 21:44 | Reagovat

[5]: neboj napíšu a děkuju :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama