Naruto vypráví příběhy o Lese duchů: 2

8. dubna 2013 v 23:01 | Zuzanka |  Les duchů



Ve škole

,,Ahoj Sasí. Jak ses měl?" začala se na něj věšet Karin.
,,Pokud vím, tak do toho ti nic není. A přestaň se na mě věšet Karin." zabručel Sasuke.
,,Sasukééé." zařval najednou na ně z dálky Naruto.
,,Co zas ten chce." bručel si pod nos.
,,Copak potřebuješ Naruto?" zeptal se s předstíraným zájmem.
,,Slyšel jsem, že jsi včera zabloudil do Lesa duchů. Jestli chceš, můžu ti o něm leccos povědět. Znám spoustu příběhů o něm."
,,A jak ty víš, kde jsem včera byl?" nechápal černovlásek.
,,No víš ono..." nedořekl, neboť ho umlčela Hin.
,,Jeho si nevšímej. On občas neví, co mele." usmála se na něj a odtáhla blonďáčka, bůh ví kam.
,,Proč mám takový pocit, že přede mnou něco tají? Ví snad něco, o čem nevím? A jak to že Naruto věděl, kde jsem včera byl, a jak může vědět něco o tom lese, když o něm nikde žádné informace nejsou? Asi si ho odchytím a zeptám se ho na pár věcí, ale tak, aby o tom nevěděla Hinata, očividně nechce, abych se něco dozvěděl." přemýšlel.
,,Hej Sasuke vnímáš mě?" Karin se snažila získat jeho pozornost.
,,Po pravdě? Ne. A už mi konečně dej pokoj Karin. Opravdu na tebe nemám náladu." zavrčel na ní Sasuke.
,,No když myslíš." a radši se odtáhla.
Věčně jí štvalo, že jí nevěnuje velkou pozornost, vždyť byla "nejkrásnější holka na škole a na celém světě". O něj zas jevilo zájem až příliš mnoho dívek a ona je nestíhala odhánět.
V hodině poslal Sasuke Narutovi papírek s tím, že má přijít k němu domů, co možná nejdřív po škole, že on má zaracha. Naruto mu odepsal, že přijde, jakmile bude moct. Čímž potěšil černovláska. Věděl, že Sasuke má příliš mnoho nezodpovězených otázek, ale nehodlal se mu zmiňovat o Sakuře.
Škola ubíhala dost pomalu a Sasuke se nudil a proto převážně hleděl ven z okna. Když skončila, vydal se rovnou domů, aby se jeho mamka nezlobila. A navíc si musel trochu uklidit v pokoji, když měl přijít Naruto. Doufal, že přijde možná, co nejdřív.

U Sasukeho

,,Čau mami." pozdravil jí a lípl jí pusu na tvář.
,,Dneska nějak brzo." usmála se na něj.
,,No to víš. Když se nemůžu toulat po lesích a navíc dnes má přijít Naruto. Bude mi vyprávět nějaké příběhy. Ani nevím pomalu jaké a o čem budou." zasmál se.
,,To jsem ráda, že sis tam s někým konečně začal rozumět."
,,Ale já si tam s nikým nezačal rozumět. Jen mi raz pomohl z lesa a teď se nabídl, že mi povypráví, o něčem, o čem jsem chtěl vědět. Ale nenašel jsem k tomu nic."
,,Aha. Tak aby tě pak nezklamal, kdyby ses nedozvěděl, to co chceš vědět. Ale měl by sis v tom případě uklidit v pokoji. Máš tam pěkný čurbes."
,,Však já vím. Proč myslíš, že jsem přišel tak brzy. Tak já valím uklízet. Bůh ví, kdy přijde." a zmizel v pokoji dřív, než stihla Minako něco dodat.
,,Doufám, že nepřijde na to, že mi bude Naruto vyprávět o Lese duchů. Byl by z toho průšvih. Snad se Naruto neprokecne, i když jsem mu neříkal o tom, aby to mamce neřekl. Zajímalo by mě, co všechno mi o něm poví. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna on by o Lese duchů mohl něco vědět. Nejspíš má nějaký důvod, proč o něm ví tolik, jak vypadá." přemýšlel Sasuke a přitom si uklízel v pokoji.
Sotva douklízel, někdo zaklepal na dveře.
,,Sasuke máš tady návštěvu." řekla jeho mamka.
,,Ať jde dál." řekl a dál se něčemu věnoval.
Do pokoje vešel blonďáček.
,,Zdar, tak jsem dorazil." prohlásil s úsměvem.
,,Ahoj." otočil se na něj a taky se usmál.
,,Tak můžeme začít. Ono je to totiž na dlouho. A než bychom to stihli, byl by konec školního roku. Jo a prosím neříkej Hin, že jsem ti o tom řekl." poprosil ho Naruto.
,,Neboj, neřeknu. A jak to že víš o Lese duchů? Když k tomu nejsou skoro žádné knížky a jsou o tom lese spekulace."
,,No. Důvod ti říct nemůžu a ty dál nesmíš o Lese duchů nikomu říct. Může o něm totiž vědět jen někdo."
,,Aha. Tak už vyprávěj, jsem zvědavý." usmál se Sasuke.
,,A nechceš to náhodou vědět kvůli ní, že ne? To bych ti pak nemohl říct."
,,Kvůli komu?" dělal, že nechápe, ale v duchu mu vířily otázky, jestli on zná tu dívku.
,,No dobrá. A laskavě bych si odpustil to lhaní. Moc dobře vím, že víš, o kom je řeč."
Sasuke ztuhnul. Jak to že věděl, že lže. Vždyť umí lhát dokonale, když chce. Jenže to mělo menší háček. On lhát nechtěl. Pouze se snažil zatajit určité informace.
Naruto začal vyprávět a černovlásek ho velmi pozorně poslouchal.
,,V Lese duchů žije nespočet zvláštních živočichů. Některé normálně znáš. Ale pak tam jsou duchové lesů, neboli stromů, duchové zemřelých zvířat, yokai, a další bytosti, o kterých se moc neví. Někteří tě zavedou do bažin, jiní se tě pokusí utopit, další zase zabít a sežrat za živa. Ale jsou tam také hodní tvorové, jako víly, duchové stromů, zvířat. Někdy se stalo, že do lesa někdo zabloudil a už se z tama nikdy nevrátil. Jiné historky zase říkají, že v lese straší. To není taková pravda. V lese je přes den naprostý klid a v noci se tam začínají dít divné věci, při kterých bych ti neradil být. Mě a Hin to jednou zastihlo a zpamatovávali jsme se z toho měsíc. Občas se tam konají slavnosti. Dost zajímavá událost, u které jsme už taky byli. Vypadá to naprosto stejně jako u lidí. Pomalu bys nerozeznal ducha od člověka. Ale v jiných případech tam bývají hostiny, které jsou velmi nechutné." odmlčel se.
,,A žijí tam i lidé?" zeptal se dychtivě, protože chtěl vědět, co byla ta dívka zač.
,,Na tuhle otázku ti odpovědět bohužel nemohu, i kdybych chtěl. Ale někteří lidé se v lese pokoušeli žít. Bohužel ve většině případů neuspěli. Les je nepřijal a nikdo je už nikdy neviděl a ani se neví, co se s nimi stalo. Les dovolí v něm žít nebo ho navštěvovat jen v případě, že je ten člověk dobrý, nedělá v něm nepořádek, nekřičí tam, neruší obyvatele lesa a neničí ho. Což většinou lidé nerespektují, a proto tam nikdy nepřežijí."
,,A jak to že ty jsi přežil, když o něm tolik víš. Ty jsi v něm také žil?"
,,Ne nežil, ale les mě po jisté době přijal. Stejně jako Hinatu. Cítí, že my mu neublížíme, nebudeme mu nijak škodit, jen tam vždy chvíli pobudem, než se začne stmívat. Ale chodit do něj máme povoleno jen jednou za čas. Někdy nám dokonce dovolí se zúčastnit nějaké jejich slavnosti. To však dělají málokdy. Musíme si zasloužit, aby se k nám chovali tak, jak se chovají, protože když nebudeme dodržovat určitá pravidla, tak nás buď les pohltí a my už nebudeme mezi živými anebo nás tam nechají žít, pod podmínkou, že už se nikdy nevrátíme k lidem. Při nejhorším nás některý z duchů zbaví vzpomínek, které z tama máme. Ani nevíš, jak riskuju právě teď, když ti to říkám. I stěny umí naslouchat. Tomu věř. V jednu dobu jsem taky nevěřil na duchy a podobné mýty, jenže od jisté doby na ně věřím a vím, že opravdu existují. To je asi vše, co ti můžu prozradit. Za víc informací by mě určitě les potrestal. A navíc musím jít, ještě jsem někomu něco slíbil. Tak ahoj." po tom, co to dořekl, se zvedl a odešel.
Sasukeho tam nechal ve svých myšlenkách. Aby si promyslel, co doopravdy chce.

V Lese duchů

,,Sakuro pojď sem. Potřebujem tvoji pomoc." volaly jí stromy.
,,Co se stalo?" zajímala se dívka.
,,Jedno mládě vlčice se zranilo. Nasbírej nějaké bylinky a ošetři ho prosím. My takové schopnosti jako ty nemáme."
,,A kdo mě v tom případě všechno naučil?" zasmála se dívka.
,,No my. Ale my jsme tě naučili jen teorii a praktickou část jsi musela zvládnout sama."
,,To je fakt. Ale pořád jste byli mí učitelé a to se nezapře."
,,Děkujem za pochvalu. A teď upaluj, mládě je ve Vlčí jeskyni."
,,Tak daleko. Tam dorazím tak k večeru." zasmála se a začala utíkat směrem k Vlčí jeskyni.
,,Seš hodná holka, víš to?"
,,Ne nevím. Mě nikdy rodiče nechválili." posmutněla.
,,Ani nevíš, jakou udělali chybu, že se tě vzdali."
,,To říkáte vy, ale co si myslí oni."
,,Asi tě zklameme, to se nedozvíš, jelikož my to nevíme. Ale nezapomínej na to, že my tě máme rádi a nedovolíme, aby ti někdo ublížil."
,,Děkuju vám, že se o mě tak dobře staráte."
,,Ale jdi ty, to nestojí za řeč. My to děláme rádi. Jsi hodná holka a rozumíš nám, jako nikdo jiný. Proto jsi u nás vždy vítaná, ať se rozhodneš jakkoliv.
,,Vždyť já vím. Já z tohohle lesa neodejdu. Takhle jsem se rozhodla už dávno. Jestli někdo bude chtít být se mnou, bude muset začít žít s námi v lese."
,,Naše řeč. Nepotřebujeme, aby si lidé o nás začali vyprávět ještě víc, než to dělají teď."
,,Přesně tak." a snažila se vyhýbat překážkám, které tam byly nastraženy na špatné lidi.

U Naruta

,, Přesně, jak jsem si myslel. On jí bude hledat. Zajímalo by mě, jestli tam s ní zůstane anebo se mu jí podaří překecat, aby se s ním vrátila mezi lidi. Ale jelikož znám Saky dost dobře, vím, že se tam rozhodne zůstat. Vždyť v tom lese pomalu vyrůstala a navíc tohle bylo už její dřívější rozhodnutí. Saky si může být jistá, že jí podpořím. Je to přece moje nejlepší kámoška. Moc mi na ní záleží stejně jako Hin a lesům a duchům. Jen nevím, jak jí mám pomoct." přemýšlel, když ho vyrušil zvonek.
,,No. Copak potřebuješ Hin. Já o vlku a vlk za dveřmi." zasmál se Naruto a Hin se po chvilce přidala.
,,Co by. Vím, že si byl u Sasukeho a že jsi mu něco vyzradil, ale buď opatrný. Lesu se nemusí líbit."
,,Pojď radši dovnitř, tady není vhodné místo se o tom bavit."
,,A já si myslela, že mě už dovnitř nepozveš." smála se.
,,To bych si nedovolil."
,,Bát se nemusíš. Neřekl jsem mu nic zvláštního, jen kdo tam žije, o Saky jsem se nezmínil. Řekl jsem mu, jak to tam chodí, pár zajímavostí a pak jsem se vypařil. Ptal se mě, jestli tam žijí lidé, tak jsem mu odpověděl, že nevím. Ale z naší konverzace, jsem pochopil, že má opravdu v plánu najít Saky. A co zamýšlí pak, to nevím."
,,Aha. Takže přeci jenom. Co myslíš, mohl by se do ní zamilovat?" zeptala se.
,,Možné to je. Nemyslím si, že důvod proč jí půjde hledat je, že jí chce poděkovat. Měla jsi vidět jeho mamku, jak vyzvídala, o čem se budeme bavit. Řekl jsem jí, že o nějakém sportu, doufám, že mi to uvěřila. Sasuke nevypadal na to, že by chtěl, aby to věděla."
,,Udělal jsi dobře. Kdyby zjistila, jaké máš pletky, tak by tě ke svému synovi nepustila."
,,To je fakt."
,,Mám tě doprovodit domů, až budeš chtít jít?"
,,Jo. Děkuju. To mi připomíná, že dnes musím být brzy doma."
,,Tak to abychom už vyšli." usmál se.
Když si všimul, že Hin přišla bez mikiny a bundy. Skočil si ještě do pokoje pro jednu mikinu na zip a půjčil jí ji, jelikož si všimnul, že se rapidně ochladilo.
,,Děkuju Naruto."
,,Není zač. To nestojí za řeč. Přece si nemůžu lajznout, že budeš nemocná. To bych pak neměl s kým kecat." zazubil se.
,,Když myslíš." a vyrazili k Hinatě domů.

Další díl: Hinata se svěřuje
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ady-chan --- Tvé SB Ady-chan --- Tvé SB | Web | 9. dubna 2013 v 20:57 | Reagovat

Pěkné to bylo :)

2 Zuzanka Zuzanka | Web | 9. dubna 2013 v 21:09 | Reagovat

[1]: díky

3 Misha Misha | E-mail | Web | 12. dubna 2013 v 14:50 | Reagovat

pěkné to bylo Zuzko

4 Zuzanka Zuzanka | Web | 12. dubna 2013 v 15:14 | Reagovat

[3]: díkes

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama