Nedočkavost nesvědčí: 3

15. června 2013 v 20:41 | Zuzanka |  Mise typu A


,,To si ti dva ze mě dělají srandu. Oni mě sledují? No počkejte, já vám dám mě sledovat." a zahla do uličky a schovala se ve stínu.
Kluci si toho nevšimli a pokračovali dál v cestě. Po chvíli si uvědomili, že se ztratili, Konohu v noci neznali. Velmi se divili, že ale nikde nevidí Sakuru.
,,Já už jí fakt zastřelím. Jak zase dokázala zmizet, aniž bychom si toho všimli?" nadával Sasuke.
,,Nó asi si nás všimla a tak se pokusila zdrhnout, ale nevšim jsem si, že by začala utíkat. A víš vůbec, kde teď jsme?"
,,Ne nevím, já Konohu v noci neznám." ušklíbl se.
,,Můžu laskavě vědět důvod, proč mě sledujete?!" zakřičela jim do ucha Sakura, která už nevydržela jejich debatu a chtěla jít domů.
Oba dva se pořádně lekli, až nadskočili a otočili se za hlasem. Za zády jim stála růžovláska.
,,S-sakuro? Ale my tě nesledujeme, viď Naruto."
,,Jo přesně tak, my se jenom procházíme."
,,To vám tak věřím. Slyšela jsem váš rozhovor. Tak ze sebe nedělejte andílky."
,,E-h ty si nás slyšela?" snažil se z toho nějak vysekat Naruto.
,,No. Po pravdě jsme tě chtěli doprovodit domů, však víš, jak v noci bývají určité čtvrti nebezpečné a my jsme gentlmeni."
,,O tom fakt pochybuju. A já se o sebe navíc umím postarat, na rozdíl od vás dvou, kteří ani neví, kde se nacházejí." zamračila se.
,,Neříkej." usmál se na ni Sasuke.
,,Hm." a šla si to dál svým směrem a už na ně kašlala.
Ať si jdou klidně za ní, ale ona se s nimi vybavovat nebude. No bude to jejich problém, když pak netrefí domů a ne její. Dost se divila, že i když v Konoze bydlí, tak jí skoro vůbec neznají.
,,Sakuro, můžu se na něco zeptat?" snažil se navázat konverzaci Sasuke.
,,Hm."
,,Hej, ty si už jak Sasuke. Taky na všechno odpovídáš hm. A mě zrovna tato odpověď leze ze všeho nejvíc na nervy." stěžoval si blonďák.
,,Na co si se chtěl zeptat Sasuke? Doufám, že si spokojený Naruto."
,,Jo, jo bohatě." zazubil se.
,,Proč se chováš jinak, než včera? Včera si byla na nás milejší a dneska se chováš, jako bychom byli ti největší parchanti na světě."
,,To je to co tě trápí?"
,,Jo a odpověz mi na otázku."
,,Popravdě mi na vás něco nesedí. Jako byste měli před námi nějaké tajemství, které se týká mně. Ale mě do toho nic není, takže bych byla ráda, kdybyste se začali chovat normálně a né jako nějací podivíni."
,,Ale my se chováme normálně. Na našem chování není nic divného." odpověděl Naruto.
,,Vůbec ne. Jenom neznáte Konohu v noci a to tu žijete. Sice jste dnes přišli do školy, ale vypadalo to, jako byste ji už znali. Tvářili jste se divně, když jste spatřili našeho třídního. A ke všemu navíc, jste nás s Hin z nějakého důvodu hledali každou přestávku. A chovali jste se i divně v hodinách." dokončila svůj proslov.
Sasukemu a Narutovi se udělalo mdlo. Jak to že toho tolik za ten jeden den dokázala zjistit. Vrtalo jim v hlavě, jestli jsou tak moc nápadní.
,,A Saky jak se chová normální středoškolák?" zeptal se nevinně blonďáček.
,,Si ze mě děláš srandu, ne?"
,,Ne nedělám. My se Sasukem jsme z určitých důvodů až do teď měli samostudium. Měli jsme domácí učitele, takže jsme moc mezi lidi nechodili." snažil se to trošku ukecat Naruto.
,,Aha." a šla dál.
Kluci se na ni dívali dost zvláštním pohledem, ale radši nic neříkali a následovali ji. Došli k jejímu baráku, rozloučili se s ní, protože je nechtěla pustit dovnitř a jakmile zavřela dveře, zmizeli.
,,Tohle až se dozví Hin a Ino tak puknou smíchy. Já jim na to nenaletím, možná je něco z toho pravda, ale to neznamená, že jsem jim začala důvěřovat." přemýšlela.

Na základně

,,Hej Sasuke, co se tak divně tváříš?" vyzvídal Naruto.
,,Můžeš hádat." odpověděl jen a byl dál ve svých myšlenkách.
,,Týká se to Haruno, viď?"
,,Jo."
,,Něco ti na ni nesedí?" zeptal se.
,,Tak trochu. Nevíš, proč nás nechtěla pustit dovnitř?"
,,Netuším, ale připadá mi, že o ni jevíš až nějak moc velký zájem." rýpnul si.
,,Vždyť jí máme chránit, tak proč bych ho nejevil?"
,,Já to myslel, ale v jiném slova smyslu." usmál se.
,,Na co proboha narážíš?"
,,Na to, že se ti líbí."
,,Možná, ale to není podstatné."
,,Proč?"
,,Protože já s ní nikdy chodit nebudu."
,,A můžu vědět důvod proč ne?"
,,Prostě to nejde."
,,A proč by to nešlo?"
,,Ježinery Naruto, jsme tajní agenti. Chytáme zločince a jsme pořád v nějaké nebezpečné situaci. A jak bych jí vysvětlil, že nejsem tak trochu normální. Víš, jak by se musela potom tvářit, kdyby jí zaklepala na dveře policie a oznámila jí, že jsem při jedné misi zemřel. No ale to trošku předbíhám. Prostě já nemůžu mít normální vztah, chápeš?"
,,Ne."
,,Heee? Děláš si srandu?"
,,Když už někoho miluješ, tak si s ním a to bez ohledu na to, co je zač. Každá věc obnáší dobré a špatné chvilky a stránky, ale ty se dají přežít. Nemyslíš?"
,,To nevím, jelikož jsem to ještě nikdy nezkoušel."
,,Aha, takže máš co dělat."
,,To není pravda."
,,Sasuke chceš jí anebo ne? Měl by sis pohnout, než ti ji někdo vyfoukne před očima."
,,Hahaha. To se nikdy nestane. Nedovolím nikomu, aby mi ji sebral."
,,Tobě? Vždyť spolu nechodíte, tak si ji laskavě nepřivlastňuj."
,,Proč bych nemohl. Když o tom nebude vědět, nic se nestane. A navíc přivlastňuju si ji jen před tebou."
,,Aby si to potom nedělal i před někým jiným." uchechtul se.

U Sakury

Sakuře někdo krátce po půlnoci zazvonil na dveře. Růžovláska šla otevřít. Tušila, kdo to bude a moc nadšená z toho nebyla.
,,Ahoj Kabuto, co chceš?!" přešla rovnou k věci.
,,Ahoj kvítku. Nemusíš být na mě hned tak hnusná, nemyslíš?"
,,A proč bych nemohla. Po tom, co si.." nedopověděla.
,,Moc dobře víš, že je to minulost."
,,Jenže to mi rodiče nevrátí."
,,Proč jsem jen nezůstala u Hin. Tam by mě neotravoval." říkala si v duchu.
,,Je mi líto tvých rodičů. Prostě byli v nesprávný čas na nesprávném místě. Stále jsem tvůj kluk, tak mě laskavě vyslechni."
,,A kdo říkal, že si ještě můj kluk? Já už tě za svého kluka nepovažuji. Kvůli tobě zemřeli moji rodiče. Jak jsem jen mohla přehlížet, co jsi zač."
,,Saky" a chytnul jí obě ruce.
,,Pusť mě."
,,Ne dokud mi neodpustíš a nezačneš mě zase milovat a se mnou chodit."
,,To už se ale nikdy nestane. Smiř se s tím."
,,Rozhodně ne."
Ale to už Sakura nevydržela, vysmýkla se mu a pořádně ho udeřila a zmizela v baráku. Stihla tak tak zamknout. Věděla, že se bude snažit dostat dovnitř, ale ona nechtěla, aby jí ublížil jako tenkrát. Sesunula se po dveřích a plakala. Chtěla, aby jí byl někdo poblíž, aby jí řekl, že nenese vinu za to, co se stalo. Ale věděla, že to se nikdy nestane. Jediní kdo to věděl, byla Ino s Hin. A chtěla, aby to tak i zůstalo.

Další díl: Pochyby
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | Web | 15. června 2013 v 23:27 | Reagovat

Páni...som zvedavá ako sa ti celé nakoniec vyvinie :-)

2 Zuzanka Zuzanka | Web | 15. června 2013 v 23:48 | Reagovat

[1]: díkes..

3 Misha Misha | E-mail | Web | 16. června 2013 v 0:04 | Reagovat

hezké :D

4 Ady-chan Ady-chan | 16. června 2013 v 10:00 | Reagovat

Hezká kapitolka :)

5 Zuzanka Zuzanka | Web | 16. června 2013 v 10:49 | Reagovat

[4]: děkuju vám

6 Aki Aki | Web | 16. června 2013 v 11:23 | Reagovat

Tento dielik sa mi neuveriteľne páčil. Už sa neviem dočkať až pridáš pokračovanie,len dúfam,že to bude čo najskôr.

7 Zuzanka Zuzanka | Web | 16. června 2013 v 12:40 | Reagovat

[6]: děkuju a pokusím se...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama