Zrození nového života: 1

22. června 2013 v 19:35 | Zuzanka |  Černý vlk
Tady je první kapitolovka na mojí vlastní tvorbu. Snad se bude líbit.



Postavy:
Aira- červenovlasá dívka s černýma očima. Má kouzelnou moc a schopnosti, o kterých neví.
Leo- černý vlk s černýma očima. Jeho schopnosti jsou pro lidi záhada.
Adri- tříocassá bílá liška s černýma očima, bude pomáhat Aiře se svými schopnostmi.
Syo- hnědovlásek s hnědýma očima, který chce zažít dobrodružství.
a další

Jednoho dne se narodila dívka se zvláštní mocí. Lidé se její rodině vyhýbali, jelikož si mysleli, že jim nosí neštěstí. A jak dívka postupem času rostla, stávala se pro lidi nebezpečnější, aspoň si to lidi mysleli. Ta dívka se jmenovala Aira. Její vlasy byly rudé jako krev a oči černé, jako samotná temnota. Její rodiče jí v deseti zemřeli na nemoc, kvůli tomu, že nedostali potřebné léky. Lidé je nechali bezohledně zemřít, nestarali se, co se stane s jejich dcerou, byla jim ukradená.
Dívka vyrůstala do svých patnácti na ulici. Měla ráda přírodu a zvířata. Stále netušila, jaká síla se uvnitř ní skrývá. Slýchávala občas legendy o Černém vlkovi, který se zjevuje o úplňku. Prý na mýtince uprostřed lesa. Někde, kde trefí jen málokdo a ten někdo musí být opravdu hodně odvážný. Dává pozor na ty, kteří si to zaslouží. A je spravedlivým soudcem. Ale nic není zadarmo. Ano pomůže, ale vždy za to něco žádá. Byly to prý různé věci, občas zacházel tak daleko, že si vyžádal život toho, kdo ho o pomoc požádal.
Aira těm báchorkám nevěřila, do doby, než jí lidé vystavili smrtelnému nebezpečí. Obvinili ji ze zabití člověka, i když v té době byla úplně na jiném místě, než se to stalo. Obviňovali ji, že je to její vina, že má zemřít. Dívka nevydržela ten nápor a utekla ze své rodné vesnice Raés. Utíkala tak dlouho, dokud nesetřásla obyvatele vesnice, kterou tak milovala, přesto že oni jí nenáviděli. Ztratila se jim v lese, nedbala na to, že se začíná stmívat. Ani jí nezajímalo, kam utíká, prostě chtěla pryč. Daleko, kde jí nikdo nenajde. V ten den byl zrovna úplněk. V lese to vypadalo strašidelně, ale dívka se nebála. Byla zvyknutá, na ulici taky nebyl zrovna báječný život.
Doběhla na mýtinu, kde se odrážel Měsíc v jezírku, které tomu místu dodávalo kouzelný nádech. Aira zahlédla pod stromy ležet zraněné zvíře. V tu chvíli ani nepomyslela na legendu, která je prastará jako sám život s osudem. Zamířila k němu, a když byla u něj, zjistila, že je to vlk. Měl nezvyklou barvu. Byl celý černý. Dívka si k němu klekla, roztrhla si část trička a obvázala mu ránu na noze. Vlk jí při tom sledoval a vyčkával, co udělá dál. Jenže dívka se jen zvedla, smutně se na něj usmála a zamířila směr neznámo kde. Vlk se nakonec odvážil na ni promluvit.
,,Ty nemáš strach? Nebojíš se mě, že ti ublížím? A kampak jdeš, to nevíš, že je nebezpečné být v tomto dni venku v lese a na mýtině?"
,,T-ty mluvíš? J-já jsem nevěděla, že.." přerušil jí vlk.
,,Ano mluvím a odpověz mi na mé otázky, ano? A ještě jedna věc. Mě se bát nemusíš."
,,Dobře. No původně jsem usoudila, že mi ublížit nemůžeš, protože jsi zraněný. No a kam mířím to sama nevím, utíkám před lidmi z mé rodné vesnice. Obvinili mě, že jsem zabila člověka, i když jsem byla úplně na jiném místě, než se to stalo. Prý jsem vina a mám zemřít. Mou rodinu nikdy neměli moc v lásce, nevím proč. Rodiče nechali zemřít na nemoc a já jsem vyrůstala na ulici, takže jsem zvyklá na to být takhle pozdě v noci sama venku. Ale to jsem odbočila od tématu, musím jít. Měj se." a chtěla odejít, ale vlk jí nenechal.
,,Si milá dívka. Jak se jmenuješ a ještě jedna věc. Zůstaneš tady se mnou, dokud se neuzdravím, vemu tě někam, kde tě určitě přijmou."
,,Tak dobře, děkuju. A jmenuju se Aira. A ty?"
,,Aira, pěkné jméno. Jako z proroctví. A moje jméno je Leo."
,,Ráda tě poznávám Leo. J-jaké proroctví?" začala se zajímat.
Nikdy neslyšela o proroctví, které se říkalo. Lidé se ho před ní snažili utajit a ani jeho přesné znění neznali. Bylo jí divné, že Leo o něčem takovém mluví právě před ní.
,,Ty si o něm nikdy neslyšela?" podivil se.
,,Ne. Nikdy jsem ho neslyšela."
,,V tom případě poslouchej." a začal jí říkat proroctví.

V den, kdy se zrodí nový život,
opět se rozbouří živly.
Její vlasy budou vlastnit barvu krve
a oči budou černé, jako sama temnota.

Oplývat bude láskou
ale zároveň nebude znát slitování.
Bude žít život, který nebude snadný,
ale obstojí v něm.

Zjeví se za úplňku na mýtině
a bude zářit jako samotný Měsíc.
Paprsky Měsíce jí posvítí na cestu
a její obraz se bude blyštět na hladině jezera.

Její kouzelná moc přesahuje všechno živé,
ale ovládat se jí naučí, až přijde pravý čas.
Sama se bude muset rozhodnout mezi zlem a dobrem,
ale její rozhodnutí budou vždy správné.

Najde přátele
a oporu ve zvířatech a živlech.
Živly ovládne
a stane se jejich součástí.

Splyne s přírodou
ale bude vždy zvířetem.
Její návrat nebude znamenat nic dobrého pro lidi,
ale najdou se takoví, kteří jí porozumí.

Jednoho dne odhalí tajemství
a pochopí, co je zač.
Až ten den nastane, stane se tím, čím má být už od narození
a nastolí zase ztracenou rovnováhu za ztrátu svého života.

Osud s životem jí budou nablízku
ale neukáží se před ní, než nastane správný čas.
Objeví se někdo,
ale musí být vlastníkem lásky k člověku, kterého miluje.

Pak bude zachráněna
a bude žít.

,,Tak takhle zní proroctví."
,,Ale vždyť se mnou to nemá nic společného?"
,,Jak to že ne? Vlasy budou vlastnit barvu krve, pokud vím, máš rudé vlasy. Oči černé, jako sama temnota, máš černé oči, ve kterých se ztratí kde kdo. Oplýváš láskou, ale slitovat se nedokážeš nad špatnými lidmi. Neměla si snadný život, ale obstála si v něm. Zjevila ses na mýtině o úplňku a je tady i menší jezero, kdyby ses do něj podívala, tvůj obraz bude blyštět na hladině. A Měsíční paprsky ti posvítili na cestu a v Měsíčním svitu záříš jako samotný Měsíc. Už to chápeš?"
,,Stále mám pocit, že ne. A co ten zbytek proroctví?"
,,Na ten už budeš muset přijít sama, ale věř mi, že se týká tebe. Cítím to. Tak si prosím to proroctví zapamatuj. Bude se ti hodit."
,,Myslím, že to už z hlavy nedostanu, neustále se mi v hlavě opakuje a nemůžu přestat na něj myslet. A co má znamenat, že nastolím rovnováhu za cenu svého života? To jako umřu?"
,,Moje milá, to nikdo neví. Proroctví vždy neříkají všechno. Jen jednu část, co se stane. Řeknou ti něco dobrého a něco zlého. Nelam si nad tím hlavu, teď ti to stejně bude k ničemu. A pokud vím, píše se v něm, že tě může zachránit člověk, který tě bude milovat a vlastnit k tobě lásku. Víš láska, je často silnější, než nenávist a silnější, než samotná smrt."
,,Hm. Ale stejně, je to zajímavé proroctví. Já jen doufám, že si sem lidi netroufnou a nenajdou mě."
,,Tady se bát nemusíš. Lidé si sem za úplňku netroufnou. Na to se až přespříliš bojí." vypadalo to, jako by se usmál.
,,To je dobře." hlasitě si oddechla.
,,Měla by ses prospat, zítra nás čeká dlouhý den."
,,Jo. To zní skvěle, stejně už jsem unavená." usmála se a následně zívla.
,,Hlavu si můžeš opřít o mě, aby se ti líp spalo."
,,Děkuju." a přilehla si k němu s hlavou opřenou o jeho záda, za chvilku usnula klidným spánkem.
Leo chvilku počkal, aby jí nevzbudil.
,,Je čas." řekl si v duchu a hlasitě zavyl.
Krajina kolem nich se začala měnit. Vlk je přemístil do skalnatých hor jménem Sněžné hory. Ty hory odpovídaly svému názvu, byl na nich sníh a byly velmi zrádné. Lidi se do nich neodvažovali chodit. Říkalo se, že tam žijí tvorové, kteří jsou nebezpeční. Ale přece jenom tam bylo místo, které nebylo pokryté sněhem a to bylo v samém středu hor. A tam přesně je Leo přenesl. Sice věděl, že Aiře bude zima, ale doufal, že si časem zvykne. A navíc má kouzelnou moc, o které neví, ale mohla by jí pomoci. Proto jí pomůže, aby aspoň jednu její část odhalila.
Ráno se Aira probudila a zjistila, že už nespí na mýtině v lese, ale je někde v horách, které neznala. A co bylo divnější, Leo u ní nebyl.
,,L-leo? Kde jsi?" začala volat svého kamaráda.
Ozývala se jí jenom její ozvěna. Ale najednou zpoza skály vyskočil.
,,Tady jsem."
,,Tohle mi nedělej. Vyděsil si mě."
,,Přece sis nemyslela, že bych tě tady nechal samotnou maličká. Takový nejsem."
,,A kde to jsme?" zajímala se.
,,V Sněžných horách. Určitě si už o nich slyšela. Jsou velmi zrádné a tajuplné."
,,Asi tě zklamu, ale neslyšela." snažila se nevypadat zahanbeně.
,,Aha. Očividně tě toho budu muset ještě hodně naučit. Tvoje cesta bude dlouhá."
,,Hm. Děkuju za tvoji pomoc." usmála se ,,Ale kde je vtom případě sníh, jestli se ty hory jmenují Sněžné?"
,,Neboj. Sníh tady je, ale ve středu těchhle rozlehlých skalních hor sníh není. Je to útočiště pro tvory, kteří nemůžou žít mezi lidmi. A navíc až sem lidi nikdy nezavítali, takže neví, že jedna část hor není pokrytá sněhem."
,,Aha. A jací tvorové tady žijí?"
,,To brzy zjistíš. Většinou to jsou ale tvorové s kouzelnou nebo magickou mocí. Najdou se tu jedinci, kteří jí neoplývají, ale těch je opravdu málo. Tyto hory jsou pro nás velmi dobrý úkryt."
,,Ani nevíš, jak ráda tě poslouchám, když mi něco vyprávíš, nebo vysvětluješ."
,,Tak to rád slyším. Neboj, semnou si užiješ ještě hodně zábavy." usmál se.
,,A jak si nás sem vůbec dostal?" zajímala se.
,,No, když si spala. Ale to není nejspíš to, co jsi chtěla vědět. Prostě jsem nás sem přenesl, abych nám ušetřil čas, který bychom strávili cestou. A navíc, teď mezi lidi nemůžeš. Určitě po tobě už pátrají."
,,Zase máš pravdu. Nikdy jsem nevěřila, že ty legendy, které se o tobě vypráví, jsou pravdivé, ale teď už jim věřím. A tipuju, že to nejsou všechny tvé schopnosti, jenom se přemísťovat z místa na místo."
,,Správně. Ale další zjistíš, až nastane ten správný čas."
,,A to bude kdy?"
,,A nejsi náhodou až moc zvědavá?"
,,Jsem a vím to o sobě." zazubila se.
,,Neboj čas ukáže. Ale teď do práce. Musím ti to tady pořádně ukázat, aby si se tady neztratila a představím tě některým mým přátelům, kteří ti budou také pomáhat."
,,Dobře."

Další díl: Syo
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aki Aki | Web | 22. června 2013 v 20:13 | Reagovat

Krása

2 Zuzanka Zuzanka | Web | 22. června 2013 v 20:56 | Reagovat

[1]: děkuju

3 Misha Misha | E-mail | Web | 22. června 2013 v 21:26 | Reagovat

moc hezké Zuzko

4 Zuzanka Zuzanka | Web | 22. června 2013 v 22:33 | Reagovat

[3]: díkes..

5 Ady-chan Ady-chan | 24. června 2013 v 6:14 | Reagovat

:DD Krása

6 Zuzanka Zuzanka | Web | 24. června 2013 v 18:55 | Reagovat

[5]: děkuju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama