Hinata se svěřuje: 3

25. července 2013 v 13:00 | Zuzanka |  Les duchů


Už uplynul týden od setkání Sasukeho a Sakury a Hinata si začala lámat hlavu, jestli je dobré, že Sasuke nic neví o tom, co se jí stalo. Doufala v to, že pochopí její situaci a nechá ji na pokoji, i když tušila, že tohle neudělá. Potřebovala se někomu svěřit. Naruto věděl, v jaké situaci byla tenkrát Sakura, a proto jí dokáže pochopit, ale s ním se o tom momentálně bavit nechtěla. Říkala si, že by si o tom promluvila se Sasukem, ten se stejně za celý ten týden nezajímal o nic jiného, než o to, jestli náhodou neví o té záhadné dívce něco. Věděla, že mu nic říct nemůže, i kdyby chtěla, ale co nadělá, dřív či později se stejně prokecne.

V lese

Sakura se zase bavila s duchy, když jí upozornily, že se tam blíží Hin, ale tentokrát nebyla s Narutem. Růžovláska se vydala za ní. Jakmile jí našla, ulevilo se jí.
,,Ahoj Hin, co tady děláš?" zajímala se.
,,Čao Saky. Potřebuju si s tebou o něčem promluvit, jelikož nevím, komu se s tím mám svěřit. Naruto by mně sice pochopil, ale s ním se o tom mluvit nedá. Zvlášť když asi budu muset potřebovat tvůj souhlas."
,,Souhlas k čemu?" vyzvídala.
,,No víš, Sasuke tě nějak nemůže pustit z hlavy. Stále se Naruta na něco ptá ohledně Lesa duchů a on neví, jak už konečně jeho dotazy odradit. Jediné, co v poslední době Sasukeho zajímalo, si ty. A já bych mu taky chtěla nějak pomoct, protože to vypadá, jako že se do tebe zamiloval, ale ještě si to neuvědomil. "
,,Pomoct s čím?"
,,No říct mu něco o tobě. Proto potřebuju tvůj souhlas."
,,Hm. A co bys mu o mně řekla?"
,,Jak se jmenuješ, proč tady žiješ. A aby sem za žádnou cenu už nechodil."
,,Však jsem mu říkala, aby sem nechodil, tak proč by sem lezl?"
,,Kvůli tobě, víš. Prý ti chce poděkovat. To mu tak věřím, podle mně je v tom ještě něco víc."
,,Aha. A jaký vlastně je?"
,,Sasuke?"
,,Jo kdo jiný. Kromě tebe, Naruta a Sasukeho nikoho z lidí neznám, až na své rodiče."
,,No Sasuke je hodný. Není jako někteří kluci, kteří sbalí nějakou holku a až je omrzí tak ji odkopnou. Po pravdě jsem ho ještě s nikým neviděla chodit. Akorát ho nahání samé baby a obzvlášť Karin. Jenže on s nimi nic mít nechce. A obzvlášť teď, co má plnou hlavu tebe." usmála se.
,,Takže nepatří k těm zlým?"
,,Podle mně ne, ale ty ho musíš posoudit podle sebe, ne podle mně."
,,Hm. Já se nad tím ještě zamyslím. Ale říkám ti rovnou, můj názor se nezměnil. Budu stále žít v Lese duchů, ať se děje, co se děje. Jestli chce být opravdu se mnou, bude muset žít tady." oplatila jí úsměv.
,,No s tím, jsem počítala. A mám tedy tvůj souhlas? Jelikož nechceme s Narutem dělat něco, co by se lesu nelíbilo a my tady potom za tebou nemohli."
,,Jo máš můj souhlas a i lesa. Neboj, ten si ho ještě prověří, jestli je takový, jaký říkáš."
,,Dobře, ale asi bych už měla jít, začíná se stmívat."
,,Jasně, já tě doprovodím."
Než se nadály, byly na kraji lesa, rozloučily se a každá se vydala svým směrem. Hin měla hned lepší pocit. Ještě než usnula, si promyslela, jak to řekne Sasukemu a přemýšlela nad jeho reakcí. Nakonec zaspala.

Další den

Sasuke zase něco vyzvídal od Naruta, který se ho snažil od sebe odehnat. Nakonec si černovlásek vysloužil od Hin ránu po hlavě.
,,Hej, za co to bylo?" začal dělat uraženého.
,,Dnes po škole u mě. Oba dva. Je mi jedno, jak se tam dostavíte, prostě tam budete." a odešla.
,,Jaj. Tak to není dobře, když se tak Hin chová. No já tam budu, jen nevím, jak ty, když ani nevíš, kde bydlí. A navíc, netuším, jestli tě tvoje mamka pustí."
,,No když mi ji pomůžeš přemluvit." a zářivě se usmál.
,,Pokusit se o to můžem. Stejně jsem v poslední době u tebe jak pečenej a vařenej." a úsměv mu oplatil.
Škola utekla docela rychle. Sasuke se s Narutem vydali k černovláskovi. Jeho mamka byla už doma. Nějakým zázrakem se jim podařilo přemluvit Sasukeho mamku, aby mohl jít s Narutem k Hinatě. A tak se vydali do sídla Hyuuga rodiny. Sasuke byl překvapený, jak moc je to tam velké, ale radši držel jazyk za zuby.
,,Ahoj Hin. Tak jsme tady." spustil na celý barák Naruto.
,,Naruto, přestaň konečně řvát. Já o vás vím. Viděl vás z okna Neji." a ukázala na smějícího se bratránka.
,,Jasně, jasně. Tak kvůli čemu jsme tady?"
,,Zkus hádat, myslím, že to uhodneš."
,,Jaj. Je to kvůli ní?" zeptal se.
,,Jo je." a mířila si to do svého pokoje.
Sasuke s Narutem jí následovali.
,,O kom je řeč?" ptal se Sasuke, jelikož mu unikla pointa.
,,Neboj, brzy na to přijdeš." řekl mu na to jen blonďáček.
,,Hin a nebudeme mít z toho průser? Vždyť víš, že.." nedořekl.
,,Ne nebudeme, mám to schválené. Včera jsem byla v Lese duchů." odpověděla mu na nedořčenou otázku.
,,Beze mně? Jako, já jí chtěl taky vidět. Si mně mohla říct, bych šel s tebou."
,,Neboj, brzy za ní půjdem společně, ano? Jen my dva."
,,Tak dobrá. Ale mám u tebe jeden rámen."
,,No jo furt. Ty si taky nepoučitelný."
,,Stále nějak nechápu o čem je řeč." no to už byli v pokoji tak Hin spustila.
,,S Narutem už dávno víme, že máš co v nejbližší době v plánu jít do Lesa duchů. No a já se ti rozhodla taky trochu pomoct. A pomůžu ti tím, že ti něco řeknu o ní. O dívce, která ti pomohla z lesa."
,,Vážně?" zajásal.
,,Jo, ale není to nic, co by tě potěšilo."
,,To nevadí, chci o ní vědět co nejvíc."
,,Hej Sasuke, občas přemýšlím, jestli nejsi náhodou do ní zamilovaný. Jako já tady do Hinaty." na to zčervenal, jelikož si uvědomil, co řekl.
,,Vidím, že to dneska bude ještě zajímavé." prohodil jen tak Sasuke.
,,No kde jsme to skončili. Nejdřív vyřeším tebe Sasuke a potom tebe Naruto." trošku nabrala červený odstín.
,,Ok." řekli oba naráz.
Naruto byl hodně nedočkavý, až se dozví, to co mu chce říct Hin.
,,Takže ta dívka, co tě zachránila, se jmenuje Sakura Haruno. Kdysi žila mezi lidmi, no jen do doby než se jí zřekli její rodiče. Moc v lásce jí neměli, no a Sakura jednoho dne ze zoufalství zabloudila do Lesa duchů. Ten se jí ujal. Co vím, tak její rodině bylo jedno, že se tam ztratila a ani se jí nepokoušeli hledat. Les jí naučil spoustu věcí a zvlášť, jak v lese přežít. Nevím, jestli patří ještě mezi lidi. Sice říká, že je součástí lesa, ale já ani Naruto nevíme, co to znamená. Její rozhodnutí bylo, že se už nikdy k lidem nevrátí. My ho respektujeme a v budoucnu bychom možná s Narutem chtěli žít taky s ní v lese. Dlouho jsme tenkrát o ní nevěděli. Já byla její kamarádka, no Naruto se s ní skamarádil, když tam po první přišel. Zabloudil, ale protože je neustále tak hrozně hlučný. Setkal se se Sakurou. Ta mu pomohla z lesa. Ona pomocí lesa pozná, jaký je ten člověk. Pomáhá a dokáže se přiblížit jen k hodnému člověku. Jinak se lidem zásadně vyhýbá. To je asi vše, co bych ti tak mohla říct. Si teď spokojený?" zeptala se po svém proslovu.
,,Jsem spíš šťastný, ale i smutný, že se její rodina tak zachovala." na to posmutněl.
,,To my všichni Sasuke. Teda všichni, co o tom ví. No a to jsme jen my tři. Sice Neji také zná Sakuru, ale nějak se nezajímal, proč přestala sem chodit." snažil se ho trošku povzbudit Naruto.
,,Hm. Ale to nikoho neomlouvá."
,,No tak Sasuke, nevím, co tady řešíš. Stejně jí už nikdy neuvidíš. Ona se s tebou už setkat nemůže a navíc nechce. A les jí to asi taky nedovolí. Měl bys na ní co nejdřív zapomenout, bude to tak pro oba lepší."
,,To tedy nebude. Já jí chci najít a udělám kvůli tomu cokoliv."
,,Asi ti to už nevymluvíme, že?" zeptal se Naruto.
,,Ne, nevymluvíte, já jí chci vidět a to co nejdřív. Kdybych neměl ten pitomý zákaz od mamky, už by mně tady dávno nebylo."
,,My to víme, ale řekni to někomu dalšímu. Kdy máš vůbec v plánu jí jít hledat?" zeptala se pro změnu Hin.
,,Na začátku prázdnin."
,,Hm. Tak to bude ještě zajímavé." prohodil blonďák.
,,Co si říkal Naruto?" otázal se Sasuke.
,,Ne, nic. Mně si nevšímej. Jo asi bys měl jít domů, aby se tvoje mamka nezlobila." řekl Naruto.
,,Jo to je fakt." a už ho nebylo.
Jakmile došel domů, šel se umýt, najíst a do postele. Ještě chvilku přemýšlel nad Sakurou, ale nakonec zaspal.

U Hinaty

,,Tak a teď si na řadě ty Naruto." začala opatrně.
,,Jo, já vím, už jsem se nemohl dočkat. To co jsem řekl, jsem myslel vážně. Opravdu tě miluju a chtěl bych s tebou chodit."
,,Po pravdě, já tě mám taky ráda, víc než bych měla. No a myslím, že ti šanci dám." trošku se začervenala.
,,Opravdu?" zajásal Naruto.
,,Opravdu." na to dostala Hinata pusu.
,,Co se tady děje? O co jsem přišel?" vtrhnul tam Neji.
,,Skoro nic, jen si nás vyrušil." řekl nabroušeně blonďák.
,,V čem?" zajímal se.
,,V činnosti, do které ti nic není." odpověděl mu zamračeně.
,,Asi mi nějak unikají souvislosti, sestřenko nemohla bys mně to vysvětlit?"
,,No dobrá. Já jsem před malou chvilkou začala chodit s Narutem. Stačí?"
,,Jo, asi jo. No jak vidím, asik nebudu rušit. Hezky se vyspěte a žádné blbosti."
,,Neboj." a už ho Naruto vyháněl z pokoje.
Pak zamknul, aby je nikdo nerušil a vrátil se k Hin.
,,Tak kde jsme to skončili?"
,,Myslím, že vím."
Na to se začali líbat. Jenže někdo začal klepat na dveře a Naruto chtěl vraždit. Nakonec šel otevřít. Stál tam Hinatin otec.
,,Pane Hyuuga, dobrý večer."
,,Dobrý Naruto. Neměl bys být náhodou už doma?" zeptal se.
,,Ještě ne. Já večerku nemám." zazubil se.
,,Zaslechl jsem od Nejiho, že jste se dali konečně dohromady. Musím vám říct, že to to trvalo, ale jinak gratuluju."
,,Děkujem." řekli oba dva naráz.
,,No tak já vás nebudu rušit. Radím vám, abyste se nezamykali, ještě sem přijde mamka."
,,Jasně." na to už tam ho nebylo.
Po pár minutách tam opravdu přišla Hinatina mamka.
,,Děti moje, ani nevíte, jak jsem ráda, že jste konečně spolu." zářila radostí.
,,Myslím, že si to dokážeme představit mami." podotkla Hin.
,,Naruto, jestli chceš, tak můžeš u nás přespat. Aspoň tady Hin nebude tak sama."
,,Mami, ale já si nemyslím, že bych tady byla sama." namítala.
,,Já tady velmi rád přespím. Alespoň budu blíž Hinatce."
,,Asi bych měla jít, ale varuju tě, jestli budu babičkou, než Hin vystuduje, tak si mně nepřej."
,,Jasně rozumím. Žádné blbosti." po tom i Hinatina mamka odešla.
Ti dva tam zůstali sami a tak si dělali to, co právě uznali za vhodné.

Další díl: Nezapomeň na mě
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Misha Misha | E-mail | Web | 25. července 2013 v 13:37 | Reagovat

zajímavý závěr...jsem zvědavá, co napíšeš dál

2 Zuzanka Zuzanka | Web | 25. července 2013 v 14:18 | Reagovat

[1]: díky...

3 Ady-chan Ady-chan | 27. července 2013 v 18:12 | Reagovat

Krása :)

4 Zuzanka Zuzanka | Web | 28. července 2013 v 17:50 | Reagovat

[3]: děkuju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama