Já nejsem žádný tvůj pes

6. července 2013 v 22:02 | Zuzanka |  Jednorázové díly


Sakura Haruno byla středoškolačka a chodila na Konožskou střední, jenže chodila tam velmi nerada. Bylo to kvůli Sasukemu Uchihovi, který se k ní choval, jako ke psovi. Rozkazoval jí, co má dělat, co mu má přinést, jak se má chovat, prostě jí využíval pro své potřeby. Spousty děcek se jí smálo, že si to nechává od něj líbit, ale co měla dělat. Věděla, co by jí udělal, kdyby neposlechla. Pak ve škole byla Karin, která jí dělala naschvály a vysmívala se jí. Ale také tam měla oporu v Narutovi Uzumakim. Byl to její velmi dobrý kamarád, vždy ji pomohl, když bylo třeba. Jednoho dne do třídy přišly dvě nové spolužačky, které nechápaly, jak se může nějaký ogar takhle chovat k děvčeti. S tou dívkou se hnedka skamarádily, takže Sakura měla oporu i v Hinatě Hyuuga a Ino Yamanaka. Ale i přes to všechno byl její den hrozný, až tedy na víkend, kdy měla klid.
,,Hej. Kde zas s tím pitím vězíš.!" stěžoval si Sasuke.
,,Už jsem tu." a podávala mu pití.
,,Že ti to teda trvalo." ušklíbl se.
Zdálo by se, že se vůbec nezajímal, co se v době, co mu nesla pití, stalo. Ale pravda byla opakem, až moc dobře to věděl, že na ni naráželi nějací kluci. Trochu na černovláska žárlili, že má takovou služku. A chtěli, aby jim také sloužila, ale Sakura je pokaždé odmítla. A tak jí vždy něco provedli, aby se opozdila a Sasuke by se kvůli tomu hněval.
,,Tak já jdu." řekla a chtěla zmizet.
Sasuke jí jen chytnul za ruku.
,,Kam?!"
,,Kam asi. Za Hin, Ino a Narutem. A laskavě mě pusť." snažila se zalhat.
,,Hm." a pustil jí ruku.
Nechal jí odejít, ale vůbec se mu nelíbilo, že mu nebude dělat společnost. A měl takové tušení, že mu lhala. Za tu dobu už moc dobře dokázal poznat, kdy lže a kdy ne. Vypil pití a zvednul se. Následně opustil střechu školy a vydal se zjistit, kam měla růžovláska tak naspěch.
,,Tak jsem tady Karin, co jsi chtěla?" zeptala se s výrazem, jako že od ní čeká cokoliv, ale že se jí nebojí.
,,Co asi můžu chtít. Aby ses okolo mého Sasánka přestala motat. A co vůbec dělal. Pokaždé když chci být s ním, někam zmizí. Ty víš, kam chodí, že?! A právě teď mi to řekneš, nebo nechtěj vědět, co ti tihle kluci udělají." zatvářila se vítězoslavně.
,,Promiň Karin, ale nemůžu ti říct, kam Sasuke chodí, nebo by mě uškrtil. Mám to od něj výhradně zakázané, říkat ostatním takové věci. Nevím ani, co by udělal, kdybych neuposlechla a radši to ani nechci vědět. Takže odmítám splnit to, že se nemám motat kolem Uchihy. A co dělá? Někde v klídku si pije pití. Jo a o něj se bát nemusíš. On by nikdy nezavadil okem o mě. Chová se ke mně jako ke psovi. Na rozdíl k tobě, které se občas dvoří, aspoň mě to tak připadá."
,,Nedělej si ze mě legraci.!" zasyčela.
,,Karin, já nemám důvod si ji dělat. Jenom řekni, choval se někdy k tobě jako ke mně? Asi těžko." a už chtěla odejít, ale Karin jí podkopla nohy.
,,Takže to půjde po zlém."
To už ale Sasuke byl za rohem a slyšel Karin. Nechápal, o čem to mluví. A tak se podíval za roh a uviděl Haruno na zemi, která se začínala zvedat.
,,Vy jste kluci chtěli, aby vám sloužila jak Sasukemu, že?" udělala na ně svůdný kukuč.
,,Jo." řekli naráz.
,,Tak teď je vaše, můžete si s ní dělat, co chcete." a odešla.
Nechala tam Sakuru jim napospas.
,,Tak změníš svůj názor, u nás se budeš mít daleko líp než u něj. Klidně ti budeme i platit."
,,Ne dík. Nedokážu si představit, co byste se mnou dělali." ohradila se, věděla, že by to nebylo nic dobrého.
To už stála na nohou a snažila se jim utéct, ale jak chcete utéct klukům, kteří jsou daleko rychlejší než dívky.
,,Takhle to nepůjde." a chytnul ji za vlasy.
Sakura málem vykřikla od bolesti, kdyby jí ty vlasy z nějakého důvodu nepustil. Nechápala to a tak se otočila. Za sebou viděla Sasukeho a na zemi těch pár ogárků.
,,Nemyslím si, že tohle to je Hin, Ino a Naruto." řekl jen a odešel bez dalšího slova.
Ale ještě dodal.
,,S tím kolenem si dojdi na ošetřovnu, aby ti ho doktorka ošetřila." a už ho nebylo.
Sakura hleděla na prázdné místo a přemýšlela, co to mělo být. Po chvilce se probrala a šla na ošetřovnu. Doktorka Tsunade, když jí viděla, jen jí znovu politovala a ošetřila jí to rozbité koleno, od pádu na zem. Už jí to ani nepřišlo divné, že je tam Sakura skoro pořád. Věděla, co se děje, i když jí růžovláska lhala. Jakmile měla koleno ošetřené, vrátila se do třídy. Krátce na to začala hodina. Naštěstí pro ni poslední, což znamenalo vysvobození ze spárů Sasukeho.
Po hodině, jako vždy, šla s Hin, Ino a Narutem domů. Bydleli jen kousek od ní, takže to nebyl problém a jí nikdo za tu dobu nemohl ublížit.
,,Saky, co máš s kolenem?" zeptala se modrovláska.
,,Nic, jen jsem spadla."
,,Aha. Kdo ti podkopl nohy?" přešel rovnou k věci blonďák.
,,To neřeš. Nepotřebuju, aby se do mě potom ještě víc pustili. Neboj, budu v pořádku."
,,Když myslíš." a dál se radši k tomu incidentu nevyjadřovali.
Růžovláska se jim ani nezmínila o tom, jak jí černovlásek zachránil. Nechtěla, aby jí potom za to vynadal. Došla domů a hned byla v posteli. Nechtěla vědět, co přinese zítřek. Už skoro spala, když zazvonil zvonek.
Musela vstát a jít otevřít. Ale ještě nejdřív se podívala kukátkem, kdo jí nechtěl nechat spát. Strnula, když tam uviděla Sasukeho. Radši poodešla od dveří a následně zmizela ve svém pokoji. Zahrabala se do peřiny a dělala, že není doma. Černovlásek ještě několikrát zazvonil. Pak to vzdal, přemýšlel, jestli ještě není někde venku. Ale když se podíval směr, její pokoj. Bylo vidět, že se svítí, jelikož už se stmívalo. To ho naštvalo. Ona mu normálně nechtěla otevřít.
,,To si ze mě dělá srandu anebo co?" přišel ke dveřím a vykopl je.
Pak zamířil do pokoje, kde by se měla Sakura ukrývat. Otevřenými dveřmi od jejího pokoje vstoupil do místnosti. Divil se, že není nikdo jiný doma. Viděl růžovlásku zachumlanou pod peřinou. Nad tím pohledem se musel pousmát. Přisedl si k ní na postel a snažil se jí odkrýt. Když Sakura zaregistrovala, že jí někdo chce zebrat peřinu, lekla se a ještě ji víc chytla, aby se k ní nemohl dobýt. Věděla, že je to on, protože rodiče už dávno neměla. Jen nechápala, jak se dostal do baráku. Pak jí trklo, že nejspíš vyrazil dveře.
,,Hej Haruno, pusť tu peřinu." zavrčel.
Už ho ta přetahovaná štvala.
,,Ne." a nepouštěla ji.
,,Chjo. S tebou není žádná legrace. Proč si mi neotevřela?"
,,Proč asi. Chci mít aspoň v době mimo školu od tebe pokoj."
,,Aha." ušklíbl se.
Což ona neviděla.
,,Co chceš? Já bych totiž velmi ráda byla sama. A navíc jsem chtěla spát."
,,Takhle brzo?"
,,Jo, jsem unavená z toho tvého chování."
,,Hm. Po pravdě jsem nic nechtěl."
,,Tak prosím vypadni."
,,Až mi ukážeš tvář."
,,Nikdy."
Sasuke si povzdechl, vstal, přešel na druhou stranu postele a tu peřinu z ní strhl.
,,Co to děláš? Né že se mi jen vloupeš do domu. Ale ještě mi bereš peřinu."
Sasuke se na ni díval, jak na zjevení.
,,Za prvé jsem se k tobě nevloupal, protože si mi nechtěla otevřít, otevřel jsem si sám. A za druhé, ti tu peřinu vrátím hned, jak uvidím tou tvář."
Sasuke se na ni podíval. No vidět ji, jak jí tečou slzy po tváři, nebyl zrovna moc hezký pohled pro něj.
,,Už si spokojený? Teď mě prosím nechej samotnou. Nechce žádnou tvou společnost."
,,Když myslíš."
Vrátil jí peřinu a už ho tam nebylo. Sakura pak ještě vstala, aby se ujistila, jestli jsou dveře zavřené. Kupodivu byly. Tak se vrátila zpátky do postele. Po chvilce se jí podařilo zaspat.
Ráno se probudila dřív, šla se umýt, obléct si školní uniformu, nasnídat se a zamířila do školy. Jakmile u brány uviděla Sasukeho, jak na někoho čeká, otočila se a chtěla jít jiným vchodem. Jenže to by si jí nemohl černovlásek všimnout.
,,Hej. A tohle má znamenat jako co?!"
To už ale k Sakuře mířil Naruto a holky, takže nakonec do školy šla s nimi a držela se od černovláska co nejdál.
,,Co to zase vyvádí?" nechápal černovlásek, jak přemýšlel v duchu.
Za celý den se mu nepodařilo k Sakuře přiblížit. Byla pořád v hloučku svých kamarádů, což ho štvalo. Karin se jen usmívala. Konečně se nemotala okolo jejího Sasánka.
Po škole zamířila za Tsunade. Doktorka jí jednou totiž nabídla, že by mohla jít na dívčí školu a být tam na intru. Tím pádem by nemusela být v blízkosti Sasukeho a Karin. Sice jí bylo líto, že nebude se svými kamarády, ale ti ji chápali a respektovali její rozhodnutí. Už věděli o tom, že další den nebude ve škole a rozloučili se s ní už u ošetřovny. Sakura zaklepala a vstoupila.
,,Copak tě k nám Sakuro přivádí?" zeptala se doktorka.
,,Paní doktorko, platí ještě ta dívčí škola?" zeptala se.
,,To víš, že jo. Takže už ses rozhodla?"
,,Ano. Půjdu na tu školu. Jestli byste to tedy zařídila."
,,Já už jsem to ale zařídila. Zítra tam nastupuješ. Proto teď s tebou pojedu k tobě, sbalíme ti věci a odvezu tě do ní."
,,Děkuju. Jak se vám vůbec podařilo mě tam dostat?"
,,No máš skvělé známky a ještě jsem ti přidala osobní ohodnocení, které je výborné. Takže tě tam přijali velmi rádi. A navíc tam mám nějaké známé."
,,Aha."
,,Tak pojď, měli bychom vyrazit. Dám jim vědět, že zítra už oficiálně nastupuješ."
,,Dobře."
Potom zajeli k Sakuře, pomohla ji pobalit věci a vyrazili do dívčí školy. Tam jí ukázala kde je intr a provedla jí po škole. Zavedla jí i za doktorkou na ošetřovně.
,,Tak tohle je Shizune, moje známá. Bude na tebe dávat pozor. Kdyby si něco potřebovala, můžeš za ní přijít kdykoliv."
,,Dobrý den, Shizune-sama."
,,Ahoj Sakuro a to sama si odpusť. Nikdo mi tady neříká Shizune-sama, jenom Shizune."
,,Dobře." a po dlouhé době se usmála.
,,Tak já vás už nechám o samotě. Měj se tady hezky Saky a ať se ti tady líbí. Shizune tě pak dovede do pokoje, ve kterém od teď budeš bydlet."
,,Jo. Vy se taky mějte hezky Tsunade-sama. A pozdravujete Hin, Naruta a Ino."
,,Neboj, budu. A taky si odpusť to sama. Jenom Tsunade."
,,Hai."
Potom blondýnka odešla a ty dvě tam osaměli.
,,Tak pojď, ukážu ti pokoj, kde budeš spávat."
,,Ok."
Shizune ji dovedla na intr a zavedla na jeden pokoj. Na který zaklepala.
,,Shizune, co tady děláte?" zajímala se Konan.
,,Toto je Sakura Haruno. Bude tvoje spolubydlící." usmála se na ni.
,,No konečně, už jsem si myslela, že tady budu neustále sama."
,,Sakuro, toto je Konan. Budeš s ní bydlet."
,,Dobře. Těšímě Konan."
,,Mě taky. Ty si tak rozkošná. Slyšela jsem, že máš přijít, jen se neví kdy."
,,No, musela jsem se rozhodnout, jestli mám opustit ty tři kamarády, co mám anebo s nimi zůstat a riskovat, že budu muset nadále poslouchat Sasukeho rozkazy a ponižování a dělání naschválů od Karin. Takže jsem se nakonec rozhodla jít sem."
,,Aha. Jak vidím, měla si to tam těžké."
,,Jak kdy."
,,Tak pojď a nestůj na chodbě. Pomůžu ti vybalit a provedu tě po areálu školy. A ukážu ti některé dobré skrýše, které mám, když chci být sama."
,,Nashledanou Shizune." a už jí nebylo.
Shizune byla ráda, že si s Konan rozumí. Pak zamířila zpátky na ošetřovnu.
Sakura si s Konan opravdu rozuměla. Staly se z nich velmi dobré kamarádky. Konan jí pomohla vybalit věci a dát je do skříně. Pak jí provedla po venkovním areálu, protože se dozvěděla, že po škole jí už provedli. Dokonce jí ukázala i místa, kde se dá dobře skrýt před okolím. Sakura jí vyprávěla, co dělala na své minulé škole. S tím, že jak Konan slyšela, co jí Sasuke všechno dělal, prohlásila, že je dobře, že z tama odešla.

Na další den na Konožské střední

,,Narutoo!" zařval Sasuke.
,,Co je Uchiho?" nechápal blonďáček.
,,Kde je Sakura?"
,,He? Jaká Sakura? Já žádnou Sakuru neznám." dělal ze sebe blba.
,,Jestli si myslíš, že tohle na mě platí, tak seš na omylu. Jak to že není ve škole?"
,,Co já vím. Nejspíš je nemocná. Nemusí tady být pořád ne?"
,,J-jak to myslíš? Jí se něco stalo?"
,Heee? Od kdy ty se o někoho zajímáš proboha."
,,Do toho zrovna tobě nic není. Takže nevíš, co jí je."
,,Možná vím, možná ne, ale tobě to rozhodně neřeknu." a odešel.
Nechal tam Sasukeho jen tak stát. A bylo mu jedno, že po chvilce začal panikařit, jestli se jí náhodou něco nestalo.
Po několika minutách přišel do třídy. Když začala hodina s Kakashim, což byl jejich třídní, dozvěděl se, že Sakura přestoupila na jinou školu. To ho už úplně dostalo. O přestávce se snažil z Naruta a holek dostat na jakou školu šla. Jenže mu to neřekli. Naruto ho po týdnu stále nechápal a stejně na tom byly i holky, když viděli, jak Sasuke běhá po škole a neustále se snaží zjistit, kam se růžovláska poděla. Na řeči Karin kašlal, chtěl pouze vědět, co jí je. Stavoval se i u ní doma, jenže dům byl opuštěný, což ho děsilo.
Nakonec došel za Tsunade. Ta zkonstatovala před Narutem, Hin a Ino, že má velmi vážnou chorobu. A to, že je zamilovaný do Sakury. Ti tři na něj hleděli, jak na zjevení. Zvlášť, když černovlásek řekl, že tohle už dávno ví, že to není žádná novinka. Až teď Narutovi scvaklo, proč ji Sasuke chtěl mít neustále u sebe.
,,Tak tohle kdyby slyšela Saky, nejspíš by se potrhala smíchy." vyprskl Naruto.
,,Tsunade-sama tak už mu řekněte, kde je. My tři víme, že jste jí zařídila nějakou dívčí školu, ale nevíme jakou." řekla Hin.
,,Jak zařídila? Neměli by to nejdřív schválit její rodiče?" obořil se Sasuke.
,,No jelikož ona rodiče nemá tak asi těžko. To nevíš ani to?" zeptal se Naruto.
,,Ona nemá rodiče?" vyhrkly holky.
,,Vy jste to taky nevěděly?"
,,Ne."
,,Aha." a zklidnil se.
Tsunade jim nakonec řekla na jaké je škole a Sasuke vyloženě nadával, protože na dívčí školy kluci nesmějí. Ale na další den se odhodlal, ulil se ze školy a štrádoval si to na tu školu, kde měla být ona. Přelezl plot a zamířil si to tam k ředitelovi. Ředitel nakonec ze sebe vysoukal, ve které třídě se nachází a tak tam šel. Zaklepal a po vyzvání vešel do třídy. Jakmile ho Sakura zpozorovala, nevěřila svým očím. Sasuke došel k ní, vzal ji za ruku a táhnul jí pryč.
Jenže cestu mu zatarasila Konan.
,,Co si myslíš, že děláš?"
,,Beru si zpátky, co je moje."
,,Ale ona ti nepatří." zařvala na něj.
,,Sice nepatří, ale já ji nenechám utéct od nás."
,,He? Ty ses snad zbláznil." vykřikla růžovláska.
,,Jo, ale do tebe."
A překvapenou Konan obešel se Sakurou, která stále nechápala slova, které řekl.
Sakuře se pak podařilo se mu vytrhnout a zdrhnout mu na jedno z bezpečných míst, na kterých by jí nikdo nenašel, až na Konan, která o nich věděla a sama je jí ukázala. Sasuke Sakuru hledal po celém areálu školy a že byl dost velký. Nakonec zabloudil do hodně odlehlé části a tam ji našel.
,,A tohle mělo znamenat jako co?"
,,E-eh Sasuke, jak si mě našel?"
,,Tohle bylo jediné místo, kde jsem nebyl, tak jak asi a odpověz mi na otázku."
,,No, já.. víš.." nedokázala ze sebe nic vymáčknout.
,,Tak už se vymáčkni." kupodivu jí to řekl dost klidně, ale v něm to vřelo.
,,Nechápu, co tady děláš a s tebou se rozhodně nikam vracet nebudu."
,,Aha a to tě mám jako donutit, k tomu aby ses se mnou vrátila?"
,,Ne."
,,Tak se se mnou vrať. Slibuju, že už k tobě nebudu hnusný. A Karin si k tobě taky už nic nedovolí."
,,To je možné, ale já teď chodím tady do školy. Promiň."
,,Chjo. S tebou je to těžký."
,,Nevím, jestli ti náhodou nehrabe, ale toto je dívčí škola, takže ji laskavě opusť." objevila se tam Konan.
,,Opustím jí, ale jen se Sakurou."
,,A proč by jako měla s tebou jít?" nechápala ho.
,,Protože, jak bych to řekl, bez ní nedokážu být."
,,To ti nevěříme. Chceš jenom, aby tě zase obskakovala a obsluhovala nic víc."
,,To není pravda. Já jsem se za tu dobu, co tam nebyla, změnil. Přiznávám, nechoval jsem se k ní nejlíp, ale chtěl jsem být jenom s ní. Klidně ať se zeptá Naruta nebo holek, co jsem celý ten týden dělal."
,,Tak je sem přiveď." řekla Konan a Sakuru mu někam odvedla.
Na další den tam byl Sasuke i s holkama a blonďákem. Naruto jí vylíčil, co všechno Sasuke ten týden dělal a nejlepší bylo, když se jí chystal říct o diagnóze Tsunade.
,,Jo a bábi Tsunade mu udělila následující diagnózu." v tom ho Sasuke okřikl.
,,Jestli jí to řekneš, tak si mě nepřej."
,,Řeknu, chci vidět její reakci." a vyplázl na něj jazyk.
,,Hee, v tom případě já tady nejsem." a ve vteřině byl pryč.
Ale zůstal za dveřmi, přece jenom ho zajímala Sakuřina reakce.
,,No kde jsme to skončili? Je u té diagnózy. Tsunade řekla, že má velmi vážnou chorobu a to, že je do tebe zamilovaný. Ale to co nás dostalo nejvíc, bylo, že on to ví už dávno."
,,C-co? Ale on.. to není možné." snažila se tomu faktu bránit.
,,Je to pravda Saky. On se fakt kvůli tobě změnil. Měla si vidět Karin, jak nadávala, že se o ní nezajímá, jenom pobíhá po škole a na její řeči nereaguje."
,,To jako fakt?" zajímala se Konan.
,,Jo." potvrdili to všichni tři.
,,To musí být tedy blázen. Teď mi to připadá dost vtipné, jestli to byl jen způsob, jak si tě udržet u sebe." pokyvovala hlavou.
Sakura nakonec souhlasila, že se vrátí zpátky na Konožskou střední a domluvili to s ředitelem, že měla jít i Konan, že bude bydlet u Sakury. A tak se vše vrátilo do starých kolejí. Až tedy na pár věcí. Sasuke se konečně přiznal Sakuře, že ji miluje a čekal na svůj rozsudek smrti. Strašně moc si přál, aby mu na chození řekla ano, i když tušil, že se ho nedočká. Ale Sakura ho překvapila a na chození mu řekla ano. Tušila, že to byl on, kdo jí nenápadně pomáhal, když byla v nesnázích s jinými kluky. Spoustu věcí jí teď přišly jako samozřejmost, a navíc, co měla dělat, když od ní každého ogara odehnal. Sasuke už se ani nechoval jako Sasuke, kterého znala. Byl mnohem milejší, vnímavější a jeho chování bylo pro ni dost divné a nepředstavitelné. Kdyby jí někdo řekl, že k ní někdy bude takový, poslala by ho někam, ale teď by to neudělala. A tak všichni žili šťastně svůj středoškolský život.

THE END
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | Web | 6. července 2013 v 22:44 | Reagovat

Páni.....to je krásne...ako dokazes písať takéto krásne poviedky? :-D

2 Zuzanka Zuzanka | Web | 6. července 2013 v 22:57 | Reagovat

[1]: díkes.. a nemyslím si, že by moje povídky byly nějak extra krásné.. :D

3 Misha Misha | E-mail | Web | 7. července 2013 v 10:53 | Reagovat

pěkné

4 Zuzanka Zuzanka | Web | 7. července 2013 v 11:08 | Reagovat

[3]: děkuju..

5 Aki Aki | Web | 7. července 2013 v 11:15 | Reagovat

Naozaj veľmi krásna a vydarená poviedka.

6 Ady-chan Ady-chan | Web | 7. července 2013 v 11:16 | Reagovat

Krása :)

7 Zuzanka Zuzanka | Web | 7. července 2013 v 11:19 | Reagovat

[6]: díky vám dvoum... :D

8 Michyseji Michyseji | Web | 7. července 2013 v 21:08 | Reagovat

velmi dobre spracovaný dej :D mega suprové

9 Zuzanka Zuzanka | Web | 7. července 2013 v 22:55 | Reagovat

[8]: děkuju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama