Upíří výcvik: 3

13. července 2013 v 20:46 | Zuzanka |  Upír útočí


Ráno ji Kakashi vzbudil velmi brzo. Sakuře se moc vstávat nechtělo, ale musela. Na upozorňování žaludku, že má hlad, si všimla až po chvilce. A tak se rozhodla si něco ulovit. Povedlo se jí to a tentokrát bez pomoci Sary. Hned na to se najedla.
,,Tak menší základy jsem tě včera naučil, takže teď tě vemu za někým, kdo tě naučí mnohem víc."
,,A kdo to bude?" zajímala se.
,,No jedna zlá babizna, na tu si budeš muset zvyknout. Je v trénování velmi tvrdá. Takže jestli první den vyvázneš bez zlomenin, budeš dobrá."
,,V tom případě za ní nechci." namítala.
,,To mě nezajímá. Jo, a aby to bylo rychlejší, tak poletíš."
,,Naný? Vždyť mi to ještě moc nejde."
,,Neboj, to zvládneš a musíš se v tom trénovat. Takže to ber jako ranní rozcvičku."
,,No bezva, líp už den začít nemohl."
,,Ale mohl."
,,Radši nechci vědět jak."
,,Se ti ani nedivím." a zazubil se.
Pak vyrazili na cestu. Kakashi běžel a Sakura letěla kousek nad zemí, aby mohla kecat se svým nevlastním otcem, a kdyby náhodou neodhadla své síly, tak aby nespadla z velké výšky.
K poledni se zastavili, aby si chvilku odpočinuli a najedli se. Chvilku spočli a pak se vydali dál na cestu. Dorazili k vodopádům, kde ji Kakashi opustil s tím, že tady má počkat na svého nynějšího učitele. A tak nám Sakura osaměla.
Nudila se a tak začala kecat se Sarou. Ta jí pak upozornila, že se někdo blíží.
,,Tak ty jsi Sakura?" zeptala se jedna paní zahalená v plášti s kapucí na hlavě.
,,Ano."
,,Jak vidím, tak ti Kakashi nedal ani nic pořádného na sebe." ušklíbla se.
,,Ale já mám co na sebe. A jak se jmenujete?" zeptala se opatrně.
,,Tsunade a jsem čarodějka."
,,Těší mě."
,,I mně." a na to si sundala kapuci.
Sakura si jí pořádně prohlížela, zjišťovala, že může být stejně stará jako Anko, ale svůj názor neřekla nahlas. Po chvilce pocítila, že se jí někdo snaží dostat do mysli a tak si tam postavila zeď.
,,Jak vidím, tak tě Hatake i něco stihnul naučit. No tady máš oblečení, převleč se. Bude se ti v něm tady pohybovat mnohem líp." a hodila jí ho.
,,Dobře." Sakura ho chytla a začala se převlékat.
Jak se převlekla, nevypadala vůbec jako ta stará Sakura, ale mnohem jinak. Za tu dobu, co byla v tom světě si ani nečesala vlasy, takže je měla rozházené skoro do všech stran.


,,Hned vypadáš líp." řekla blondýnka.
,,To nevím, jelikož tady nemám zrcadlo."
,,A obraz ve vodě ti nestačí?" zeptala se.
,,No mohl by." a zamířila k vodě.
Když se do ní podívala, lekla se. Takhle nikdy před tím nevypadala.
,,Vypadám jak strašidlo." ušklíbla se.
,,Nevypadáš. Konečně máš vzhled jako nadpřirozená bytost."
,,Když myslíte."
,,Nemyslím, vím."
,,Aha."
,,Tak začneme."
,,Jasně." a připravila se na další věci, co na ní bude chtít zkoušet.
Tsunade jí jenom chvilku zkoušela, co dokáže, ale potom přitvrdila. Růžovláska měla co dělat, aby její útoky zvládala.
,,No tak Sakuro, nemůžeš do toho dát všechno?" škádlila jí.
,,Ale já do toho dávám všechno. Jsem tady teprve druhý den, nevím, co po mě chcete." a aby se vyhla jedné ráně roztáhla křídla a vzlétla.
,,Takže už umíš i létat." pousmála se.
,,Jen trochu. Moc mi to ještě nejde."
,,Nevypadá to, že by ti to nešlo."
,,To proto, že mě Kakashi přinutil sem celou dobu letět a jen s jednou přestávkou." ušklíbla se.
,,Hm. Ale nevypadáš jako antitalent." uchechtla se.
,,To nebylo od vás pěkné." a zaútočila na ni ze vzduchu.
,,No vidíš. Konečně útočíš. Ale radím ti dobře. Nenech se jen tak vyprovokovat. Mohlo by tě to potom stát život."
,,Děkuju za radu. Pokusím se jí držet."
,,To ráda slyším."
,,Přemýšlím, co je z toho, co o ní Kakashi říkal, pravda." začala jí v hlavě kecat Sara.
,,Jo to mě taky."
,,Soustřeď se nebo špatně skončíš." upozornila ji.
,,No to půjde trošku hůř, jelikož mi občas Sara nechce dát pokoj a ozve se v nepravou chvíli."
,,Sara? Kdo je Sara?" nechápala jí.
,,Moje druhé já. Pojmenovala jsem jí Sara, ať ji neoslovuju stejně jako sebe."
,,Aha."
Tsunade jí nenechávala odpočinout, dokud se neozval její žaludek. Viděla jí na očích, že touží po krvi. Najednou Sakura zmizela a za chvilku se objevila u srnky, která byla poblíž. Než se srnka nadála, bylo po ní. Sakura nechala její bezvládné tělo jen tak akorát z ní vysála krev a hned nato zase útočila na blondýnku s plnou silou.
,,Musím uznat, že si teda nenasytná. Chudák srnka." jen tak prohodila.
,,Ta srnka byla nemocná, ušetřila jsem jí trápení."
,,Aha. Takže dokážeš poznat, které zvíře můžeš ulovit."
,,Ano, dokážu. Naučil mě to Kakashi."
,,Hm. To by mě zajímalo, co všechno stihnul za ten jeden den."
,,Moc ne. Jen pár základů, toť vše."
,,Takže zbytek nechal na mně, jak vidím."
,,Asi tak."
,,Tak to máme spousty práce. Protože než přijdeme na všechny tvé schopnosti, zabere to čas."
,,Jo to vím už dávno."
,,No můžeme začít tím, že začneš soustředit sílu do určité části tvého těla a pak sama uvidíš." záhadně se usmála.
,,Dobře."
No nebylo to tak snadné, jak myslela. Když se jí to po pár hodinách povedlo, utvořila obrovský kráter do země. Tsunade s ní byla spokojená, proto jim dala konečně pro Sakuru vytoužený odpočinek. Blondýnka se někam poděla, ale než odešla, stihla se s ní rozloučit. Sakura tam zase osaměla, její dočasný domov byl teď u vodopádů, neměla z tama nikam chodit a radši se držela rady Tsunade. Přece jen to tam ještě neznala.
K večeru kdy se probouzely její smysly, se tam objevila dívka s dlouhými vlasy.


,,Ahoj." promluvila.
,,E-h čao. Můžu vědět, kdo jsi?"
,,Jo. Jmenuju se Hinata Hyuuga."
,,Jé ty si moje sestra. Kakashi mi říkal, jak se jmenují moji sourozenci, takže jsem si ty jména zapamatovala."
,,To jsem ráda, že víš, kdo jsem. Co děláš vůbec na takovém místě?"
,,Co by. Tsunade mi tady dává "menší" výcvik. Dnes už máme, padla."
,,Aha, takže máš na nás čas." ozvala se úplně jiná dívka a přistála před ní.


,,Já jsem Ino Yamanaka, tvoje..." nedopověděla.
,,Moje druhá sestra a druhá nejstarší ze sourozenců."
,,Správně. Takže si Kakashiho poslouchala pořádně." usmála se a začala si upravovat culík.


,,Kakashi mi říkal, že až budu umět ovládat svoje schopnosti, kterých zatím moc není, tak pak se seznámím se svojí rodinou."
,,Jo to říkat mohl, jenže my dvě jsme byly hrozně zvědavé na naši sestřičku, která byla celou dobu v lidském světě, a před námi ji naši utajili."
,,No se jim nedivím, podle nich ze mě ani upír být neměl." ušklíbla se.
,,Každý se splete ne?" hájila je Hin.
,,To je sice pravda, ale to je neomlouvá. Bylo mi hrozně, když jsem se po sedmnácti letech dozvěděla, že jsem upír. Sice jsem věděla, že je se mnou něco divně, ale nikdo mi neřekl co."
,,Tak to většinou bývá. Každý se snaží ochránit toho, na kom mu záleží. I když pravda bolí." snažila se něco dodat Ino.
,,Hm." a dál se radši s nimi nepřela.
,,Co říkáš, kdybychom tě tady trošku provedli, přece si tady jen druhým dnem?" navrhla modrovláska.
,,No mám se prý držet u vodopádů a já radši na radu Tsunade dám." snažila se vymluvit.
,,Té staré čarodějky?" zeptala se Ino.
,,Jak staré? Vždyť jí může být tak třicet." namítala.
,,Ona jen tak vypadá. Ve skutečnosti jí je už nějak přes dvěsta." uchechtla se Hin.
,,Naný? Ale vždyť..." nedořekla.
,,Chápej, je to čarodějka, ona umí spousty kouzel. Nedivila bych se, kdyby uměla i nějaké to omlazovací kouzlo. I když se říká, že určité nadpřirozené bytosti jsou nesmrtelné a od jistého věku zůstávají stále ve stejné podobě." snažila se to trošku vysvětlit Ino.
Sakura si s nimi padla do oka. Prokecaly celou noc. Holky jí nakonec z tama nikam netahaly, ale slíbily si, že další noc spolu už někam půjdou. A že Sakura prozkoumá velkou část okolí. Proč by taky ne, když v noci viděla naprosto normálně.
Než začalo svítat, tak jí holky opustily. Byly totiž zvyklé být vzhůru přes noc a ve dne spát. A zatím to měnit nechtěly.
Ráno se tam objevila Tsunade. Divila se, že už je vzhůru, ale nic si z toho nedělala, aspoň jí nemusela budit.
,,Tak jak ses vyspala?" zeptala se.
,,Nijak, nespala jsem."
,,Proč si nespala, přece sis měla odpočinout."
,,No jelikož jsem noční tvor, tak to jde dost těžko v noci usnout." vymlouvala se.
Domluvila se s holkami, že o nich neřekne Tsunade a tak taky udělala.
,,Hm. Stejně si myslím, že si mi něco zatajila."
,,Však nemusíte vědět všechno. Celou noc jsem se nehla ani z místa, tak není co řešit."
,,Když myslíš, ale dávej si pozor. Hemží se to tady spousty zvláštními bytostmi."
,,Myslím, že si na to časem zvyknu." a usmála se.
,,Jelikož je to tvůj domov, tak asi budeš muset." a usměv jí oplatila.
,,To je fakt. Jsem zvědavá, jestli se někdy vrátím zpátky do lidského světa."
,,Podle toho, jak budeš schopná se ovládat. Aby si potom neovlivňovala přespříliš lidský svět, víš."
,,O to se nebojím. Jsem zvyknutá tam být a žít podle svého."
,,Akorát jak se tam vrátíš, bude to trošku nezvyk, nemyslíš?"
,,Možná, ale já si určitě zase zvyknu. Budu chodit do školy, doufám jen, že se mi nějak podaří dohnat učivo."
,,S tvojí hlavou to problém nebude."
,,To si nemyslím, jelikož já na učení moc nejsem. Nikdy mě to nebavilo. Radši jsem poslouchala kámošovy příběhy."
,,Aha. A můžu vědět jaké příběhy?"
,,O nadpřirozených bytostech, například upírech, vlkodlacích, čarodějkách a spousty dalších."
,,To musel mít velmi bujnou fantazii."
,,Jo to má. Ale mně se jeho příběhy líbí. Vždy je umí tak živě podat, jako by byly skutečné."
,,Hm. Ale místo toho kecání bychom se měli pustit do práce."
,,Asi jo. Měla bych na chvilku přestat myslet na lidský svět a užívat si tento, ten můj."
,,To máš pravdu."
Pak na ni Tsunade zaútočila a růžovláska se začala bránit. Potom jí útok oplatila. Hodně se zlepšovala, každým okamžikem byla silnější. Dokonce začínala přicházet i na nějaké své schopnosti. Jako, že se dokázala proměnit v lístky Sakury.
A tak tam strávili celý den. S tím, že si občas růžovláska něco ulovila, aby nabrala síly a ubránila se Tsunadiným útokům.
Přišel večer a Tsunade zase odešla. Noci převážně prospala, jen o úplňku chodila na kvítí. Po chvilce se tam objevila Ino s Hin.
,,Tak jak ses měla?" zeptala se modrovláska.
,,Dobře, naučila jsem se pár nových věcí. A vy?"
,,No ospalecky. Defakto jsme celý den prospaly."
,,Aha. Tak kam vyrazíme?" zeptala se zvědavě.
,,No napadlo nás, že bychom se mohly proletět po okolí. K nám tě ještě vzít nemůžeme a navíc je to příliš daleko. Nestihla by ses do rána vrátit."
,,Hm." na to vytáhla své nádherné křídla.
Celou noc prolétaly po okolí. Ukazovaly jí zajímavé místa i chalupu Tsunade. Vypadala jako nějaká barabizna, ale uvnitř byla útulně zařízená.
Pak kde je zvěř k lovu a tak dále.
K čtyřem hodinám ráno se vrátily a rozloučily se s ní. Vydaly se zase domů a do postele.
Jakmile přišla Tsunade začal zase výcvik s tím, jak skončily Tsunede jí oznámila, že už jí nemá co naučit a tak se sama další den vydá na místo, kde žije její rodina. Pak odešla a Sakura zase osaměla. Ale byla ráda, že jedna část je už u konce.

Další díl: Bláznivá rodina
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michyseji Michyseji | Web | 13. července 2013 v 21:42 | Reagovat

pekná kapitola :D len tak ´dalej teším sa na pokračovanie :D

2 Zuzanka Zuzanka | Web | 13. července 2013 v 21:48 | Reagovat

[1]: děkuju...

3 Ady-chan Ady-chan | E-mail | Web | 14. července 2013 v 11:24 | Reagovat

Pěkná kapča...těším se na pokráčko :D

4 Zuzanka Zuzanka | Web | 14. července 2013 v 11:44 | Reagovat

[3]: díky... :D

5 Aki Uchiha Aki Uchiha | Web | 14. července 2013 v 14:19 | Reagovat

Veľmi pekné už sa teším na pokračko.

6 Misha Misha | E-mail | Web | 14. července 2013 v 14:46 | Reagovat

pěkné...honem pokráčko

7 Zuzanka Zuzanka | Web | 14. července 2013 v 19:02 | Reagovat

[6]: díkes...

8 Janča-san Janča-san | Web | 15. července 2013 v 10:05 | Reagovat

tá Sakura sa inak rýchlo učí :D a som zvedavá, kedy sa stretne so Sasukem :D jo a popravde zo začiatku som si myslela, že to nie sú jej sestry, ale niekto iný kto sa za ne vydáva :D ale pekný diel :D

9 Zuzanka Zuzanka | Web | 15. července 2013 v 10:38 | Reagovat

[8]: děkuju...

10 momo-chan momo-chan | 23. února 2015 v 19:23 | Reagovat

Další další dlaší díl prosím prosím prosím mo c moc hezky píšeš

11 Zuzanka Zuzanka | Web | 3. března 2015 v 19:10 | Reagovat

[10]: pokusím se... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama