Nesplněné přání, nebo ano?

1. ledna 2015 v 0:00 | Zuzanka |  Jednorázové díly


Dneska nastupuju k Anbu. Už dávno nejsem ten Naruto, kterým jsem býval. Taky bych se měl zmínit, že po tom, co Sasuke odešel k Orochimarovi, já jsem zmizel, sice né úplně, ale zmizel. Byl jsem trénovat v horách, abych zesílil a potom mohl chránit svou vesnici. Jednou mně byl navštívit Jiraya, ten jediný věděl, kde jsem. Řekl mi, že se Sasuke vrátil, ale mně to bylo už jedno. Co na něm záleží, když jsem ho nejvíce potřeboval, nebyl tu. Asi jsem neřekl, že jsem ho tajně jednu dobu miloval. V horách jsem strávil dva roky, moje oblečení dostalo hodně zabrat, když jsem se vracel, měl jsem ho všechno roztrhané anebo malé. Tak jsem si koupil po cestě jiné. Už byste neřekli, že jsem to já. Dostavil jsem se k Tsunade a poprosil jí, jestli se můžu přidat k Anbu. Ta po mém dlouhém přemlouvání souhlasila, i když byla stále ještě naštvaná za to, že jsem zmizel beze slova. No a teď jen doufat, že mě nepřidělí k nějakému idiotovi.
Naruto vyšel schody do Anbu budovy a byl se nahlásit u velitele.
,,Dobrý den." pozdravil, když byl vyzván, aby vstoupil do místnosti.
,,Dobrý. Ty jsi Naruto, že?" zeptal se šéf Anbu.
,,Ano, jsem tady nový." přikývl.
,,Tady máš masku a budeš v týmu s Kurem. A ještě něco, tvoje přezdívka je Nobu, žádný Naruto. Jasné?"
,,Hai." odpověděl a nasadil si masku a ještě dodal ,,Už půjdu, mám ještě něco na práci."
,,Dobrá, máš pokoj se svým týmovým partnerem, je to 105 a zítra se tady zastavte."
,,Hai." a už ho nebylo.
Už nebyl tak výřečný jako kdysi.
,,To by mě zajímalo, kdo je Kuro? No to je jedno to se zjistí později. Teď hurá za Jirayou, má pro mě práci." přemýšlel v duchu Naruto, když v tom do někoho vrazil.
,,Gomen." řekl jen a pokračoval dál, aniž by se snažil zjistit, do koho vrazil.
,,Hele jenom nějakým "Gomen" to nespravíš." chytnul ho za ruku a trhnul s ním k sobě jiný Anbu.
,,Tak pardon, příště si budu dávat větší pozor." na to se zasekl a prohlédl si ho, na to pak už jen dodal ,,Uchiho, Uchihovskej." na to zmizel v kouři dýmu.
,,Jak poznal, že jsem Uchiha. No s ním si to ještě vyřídím, až ho potkám." mračil se Sasuke, který přemýšlel, kdo by to tak mohl být.

Poblíž řeky

,,Tak jsem tady Jirayo. Copak si potřeboval?" zeptal se, když za ním přišel.
,,Ahoj Naruto. Skoro nic, jen jsem tě chtěl zase po dlouhé době vidět a chtěl jsem vědět, jak ses změnil. To je vše." odpověděl mu bělovlásek.
,,Aha. Jen tak náhodou nevíte, kdo je u Anbu Kuro, že ne?" zajímal se.
,,Náhodou vím, ale neřeknu ti to." zazubil se, věděl, že by Naruto chtěl ihned přeřadit do jiného týmu.
,,Proč ne?" dělal uraženého.
,,Naruto, Naruto, ty se nikdy nezměníš. Protože svého partnera si můžeš změnit ještě do konce dneška. A to já nechci. Myslím, že by to bylo dost zajímavé, kdyby si s ním byl v týmu. Jo a jak ti teď mám říkat, protože Naruto ti už bohužel říkat nemůžu." ušklíbl se.
,,Promiň. Jako Anbu jsem Nobu." usmál se a přemýšlel, kdo je ten Kuro.
,,Že by to bylo až tak hrozné? Jaký je důvod, proč bych s ním nechtěl být v týmu a hned chtěl měnit partnera?" honilo se blonďákovi hlavou.
S Jirayou byl až do půlnoci a blbli. Bělovlásek taky zkoušel, jak moc se zlepšil ve svých schopnostech a byl opravdu velmi spokojený, když se s ním loučil.
,,Tak se měj Nobu a až budeš mít zase čas, tak se ozvi. Rád jsem tě viděl." usmíval se Jiraya.
,,Já tebe taky, určitě se někdy ozvu. Tak zatím." na to zmizel.
Přemístil se k pokoji 105, otevřel a potichu zavřel. Padnul do postele a hned spal. Vůbec ho neštvalo, že probudil svojeho spolubydlícího.
,,To je snad zlý sen. To ho neučili chodit včas, tak aby nikoho neprobudil?" přemýšlel jeho spolubydlící.
Nakonec se mu znovu podařilo usnout s tím, že mu vynadá zítra ráno. Ráno se jako první probral Naruto a vzpomněl si, že mají jít za velitelem. Tak se rozhodl probudit Kura.
Když došel k jeho posteli, ušklíbnul se.
,,A já si můžu říkat, proč mi to nechtěl říct. S ním bych určitě nebyl v týmu ani za nic."
,,Vstávej, nebo tě skopnu z postele." řekl a drcnul do něj.
,,Ještě chvíli." řekl černovlásek a rozhodl se spát dál.
Ale to Narutovi jen zacukal koutek, vyskočil na postel a skopnul ho z ní.
,,Velitel nás chce vidět pitomče. Tak makej, já na tebe čekat nebudu." zavrčel a šel do koupelny.
Kuro se seškrábal ze země a nadával na to, jakého dostal blbého týmového partnera. Chtěl jít taky do koupelny, ale byla zamknutá.
,,Hele pohni, já se chci taky umýt." řekl přes dveře a šel si sednout na postel.
,,Vydrž Uchiho, taky na tebe dojde řada." přišla mu odpověď, při které málem zamrzl na té posteli.
,,Děje se něco?" zeptal se blonďák, když vyšel z koupelny s maskou na obličeji.
,,To si ty? A já myslel, že mi přidělí někoho..." nedořekl to, byl jím přerušen.
,,Koho? Víc normálního? Jo v to já doufal taky. Mimochodem jsem Nobu. Těší mě a doufám, že se do týdne z tebe nezblázním."
,,Já jsem Kuro." odpověděl mu.
,,To já vím, říkal mi to včera velitel. Tak pohni, už chci z tudma vypadnout."
Kuro přikývnul. Skočil si rychle do koupelny a pak spolu vyrazili za velitelem.
,,Jak si věděl, kdo ve skutečnosti jsem?" zeptal se ho po cestě.
,,Úplně jednoduše. Ten znak na tvém tílku vzadu vůbec nejde přehlédnout." ušklíbl se pod maskou.
,,Ale..." chtěl ještě něco dodat, jenže se zaseknul.
Věděl, že má Nobu pravdu. Jen přemýšlel, kdo to je, že se chová jako by ho vůbec neměl v lásce. Ta otázka ho štípala na jazyku.
,,Můžu se tě na něco zeptat?" odvážil se ho nakonec zeptat.
,,Hm?" přišla mu odpověď od blonďáka, která ho vytočila.
,,Proč mám pocit, že mě nemáš rád?" pokračoval.
,,Protože nemám, stačí?" řekl naštvaně Nobu a přidal do kroku.
,,A to jako proč? Co jsem ti tak zlého udělal?" mluvil na něj stále, i když mluvil do jeho zad, které mu bohužel neodpověděly.
Nobu mlčel, jako by nechtěl, aby Kuro přišel na důvod proč tomu tak je.
Dorazili ke kanceláři velitele, zaklepali a po vyzvání vešli.
,,Tak jste konečně dorazili." usmál se na ně a pokračoval ,,Mám pro vás misi ve Vesnici skryté v dešti. Tady je svitek, který předáte a pak jim pomůžete ve vesnici, protože před nedávnem tam byly povodně a oni nemají dostatek lidí na výpomoc. Až tam skončíte, můžete se vrátit. Vyrážíte za půl hodiny." řekl velitel a slušně je vyhostil z kanceláře.
,,Se nedivim, že tam maj povodně, když tam furt leje." stěžoval si v duchu Nobu.
,,Jak se těšíš?" snažil se Kuro navázat konverzaci, ale marně.
Nobu se s ním odmítal bavit, proto jenom mlčel. A Kurovi vyvstala zase otázka, kdo to ve skutečnosti je, protože mu nikoho známého nepřipomínal.
Došli na pokoj, pobalili si věci a vydali se do Deštné vesnice.
Jejich cesta probíhala tiše, protože Kuro nakonec pochopil, že se s ním Nobu bavit nebude. K večeru se utábořili, Nobu došel pro dříví, mezitím Kuro postavil stany a když se blonďák vrátil, rozdělal oheň. Chvíli u něho seděli, než se Nobu vypařil do svého stanu. Kuro tam zůstal ještě hodně dlouho a přemýšlel o jeho parťákovi, který byl momentálně záhada sama o sobě, aspoň jemu to tak připadalo. Ráno se pobalili a vydali se dál na cestu. K večeru se dostali do Deštné a šli předat svitek, aby se potom mohli jít ubytovat.
Naruto nadával, že musí mít jeden společný pokoj. Nevěděl, jak tam celou tu dobu s ním jen tak vydrží.
,,Kde chceš spát?" zeptal se Kuro, aby se znovu pokusil navázat konverzaci.
,,A není to jedno?" řekl Nobu a praštil sebou na jednu postel.
,,Asi je." mračil se Kuro.
Černovlásek se ho chtěl ještě na něco zeptat, ale když uslyšel pravidelné oddechování, pochopil, že to nemá smysl, protože jeho parťák už dávno spí.
Ráno byl první vzhůru Naruto, tak se vypařil do koupelny, kde si hodil rychlou sprchu, pak se vypařil z pokoje na snídani a posléze šel pomáhat vesnici. Na Sasukeho kašlal, ať si vstává, kdy chce, on ho pořád skopávat z postele nebude.
Sasuke se probudil o dvě hodiny později, a velmi se divil, že tam Nobu není. Tak se nakonec uráčil vylézt z postele, něco po cestě do sebe hodil a šel taky pomáhat vesničanům.
,,V kolik si vstával?" zeptal se když ho konečně našel.
,,Asi před dvěma hodinama." uráčil se mu odpovědět nabroušeným tónem.
,,Co ti zase je?" nechápal Kuro.
Aspoň jednou by mohl být milý. To by ale nejdřív musel přijít na to, čím ho tak naštval.
,,Nic.!" zavrčel jeho partner.
,,To vidím." a pod maskou se ušklíbnul.
Rozhodl se, že dneska zjistí kdo Nobu ve skutečnosti je. Nejdřív to zkusí vyptáváním, když tak v noci se mu tajně pokusí sundat masku.
,,Co máš rád?" zeptal se.
,,A co tobě je do toho?! Nikdy ses nezajímal, tak proč tak najednou? A taky si nějak víc výřečný než obvykle. Pamatuju si na... no to je jedno." dopověděl a pod maskou se ušklíbnul, přece mu neprokecne, že s ním byl v týmu, než ten pitomec zdrhnul k tomu slizounovi.
Sasuke si povzdechnul. Takhle to rozhodně nepůjde.
,,Na co si pamatuješ?" snažil se z něho dostat tu nakouslou větu, ale Nobu mlčel.
,,Proč mě tak nenávidíš?" zeptal se znovu.
,,Odešels, když jsem tě potřeboval." řekl Nobu, protože ho už chtěl umlčet a při tom si povzdechnul.
Tenkrát to byla opravdu jiná doba.
,,P-počkat. Tys mě tenkrát znal?" divil se Sasuke.
,,Hm." přišla mu provokativní odpověď.
,,Tak hele, jestli si ze mně děláš srandu tak to řekni rovnou. Protože já si na někoho jako si ty nepamatuju." řekl naštvaně Uchiha.
,,A proč by sis taky pamatoval? Nenáviděls mě a já tebe. Byl jsi zaslepený jen touhou se pomstít svému bratrovi, nic víc tě nezajímalo." zavrčel na něj a už se rozhodl být zticha.
Bolelo ho to, že si na něj jak řekl Uchiha "nepamatuju", ale víc ho mrzely jeho slova, protože v jeho případě to nebyla pravda. Ale pro něj to byla už minulost.
,,Já tě nenáviděl?" divil se Sasuke a přemýšlel o všech lidech, které nenáviděl.
Po pravdě nenáviděl asi jenom Sakuru s Ino, kvůli tomu jak se na něj pořád lepily a Hinatu, protože se motala kolem "jeho" Naruta. Když byl sám, tak si ho přivlastňoval. Miloval ho tenkrát a milovat nepřestal, jen ho nemohl nikde najít už od doby, co se vrátil a tak to vzdal. Nikdy mu to pro jeho dobro neřekl a teď toho litoval, protože se to už asi nikdy nedozví. Aspoň si to tedy myslel.
Když bylo poledne už se Sasuke nudil tím mlčením, které mezi oba bylo.
,,Nemáš hlad?" zkusil to jinak.
,,Hm." byla jenom odpověď.
Na to Nobu zmizel.
,,A toto mělo znamenat jako co?" nechápal jeho počínání Sasuke.
Naruto se šel najíst ale bez něj. Když šel pomáhat, všiml si jednoho obchůdku, kde se prodával rámen. Jeden si koupil, protože svoje oblíbené jídlo už neměl strašně dlouho. Pak s ním zmizel na jednu louku, kde si sedl a pustil se do něj. Při jídle si vzpomněl, že ještě nepředali ten svitek. Jaké to štěstí, že ho měl u sebe. Když dojedl, došel do hlavní budovy, kde ho odevzdal jejich Kagemu. A pak odešel dál pomáhat vesnici.
,,Kde si byl?!" vyhrkl na něj naštvaně Kuro.
,,Najíst se a odevzdat svitek Kagemu nebo kdo tomu tu šéfuje." pokrčil rameny v nezájmu.
Kuro pozvedl jedno obočí, což Nobu vidět nemohl, protože měli oba dva masku. Sasuke si myslel, že mu už z jeho partnera hrabe.
Pobyli tam ještě pár dnů, než měli všechno hotové a mohli se vrátit zpátky domů. Za tu dobu se Sasukemu ani jednou nepodařilo sundat svému parťákovi masku nebo zjistit, kdo to doopravdy je. Když se vrátili do Konohy ohlásili splněnou misi a každý si šel po svém. Tedy aspoň Nobu si to myslel. Netušil, že ho Sasuke tajně sleduje.
Naruto zamířil do Ichiraku rámen, kde si objednal svoje milované jídlo. Po chvíli tam přišla Hinata, která toho Anbu se zájmem pozorovala, když měl dojezenou první misku a chtěl si přidat, tak vedle něho někdo šťastně vykřiknul.
,,Naruto. Ani nevíš, jak si mi chyběl. Kde si celou tu dobu byl?" vykřikla Hin a objala ho.
,,Musíš tak hlasitě Hin. Nepotřebuju, aby o mně věděla půlka Konohy, natož tak celá." zamračil se.
,,Promiň. Tak můžeme jít ke mně pokecat. Co říkáš?" řekla.
,,Tak fajn. Sice jsem měl v plánu něco jiného, ale budiž." místo toho, aby si objednal, zaplatil a odešel s Hinatou.
Vůbec si nevšiml, toho, že ten co ho pozoroval, pěnil. Nebo spíš všimnul a opravdu se bavil jeho reakcí, ale nedal na sobě nic znát.
,,To zas bude." pomyslel si v duchu.
,,Jo a Hin sem Nobu." řekl, když viděl, že znovu otvírá pusu.
,,Dobře." řekla a dál s ním kecala o všem možném.
Byla jeho dobrá kamarádka. Věděla, že s ním nikdy chodit nebude. Už tenkrát jí to řekl i jeho city k černovláskovi. Proto mu chtěla být aspoň oporou.
Od modrovlásky se vrátil kolem půlnoci dost unavený. Chtěl padnout do postele, ale když to udělal trochu se zarazil. Od kdy jeho postel mluví?
,,Au." ozvalo se pokojem.
,,Co děláš v mé posteli, nemáš svou?!" zavrčel na něj.
,,Hele nebuď na mně tak zlý Naruto. Já na tebe čekal. Opravdu nechápu proč se zahazuješ zrovna s ní." řekl naštvaně.
,,A nemůžu snad?" nechápal, jeho počínání ,,Je to moje nejlepší kámoška a dlouho jsme se neviděli a navíc, co tobě je do toho. Přece mě nenávidíš." zamračil se a už si sundal masku, protože mu byla už k ničemu.
,,Pleteš se Naruto, já tě miluju." řekl po tichu, povzdechnul si, zvednul se a chtěl odejít si lehnout na svoji postel.
Myslel si, že tenhle boj už prohrál. To ale nečekal, že ho Naruto stáhne zpátky na postel a povalí ho do peřin.
,,Opravdu." díval se mu do jeho černých studánek
,,Jo. Čekal jsem na tebe, víš?" řekl a pohladil ho po tváři.
,,Hm. A já si myslel, že mně nenávidíš." ušklíbl se.
,,A proč bych měl?" nechápal.
,,Hádej třikrát. Choval ses tak. Fakt, kdo se má v tobě vyznat." povzdechl si.
Sasuke se usmál, třeba má ještě šanci.
,,Taky... no to je jedno, jde se spát. Jsem unavený." řekl a už si lehl a než stihl Sasuke něco podotknout spal.
Sasukemu jen vrtalo hlavou, co mu to chtěl říct. Nakonec taky usnul. Holt blonďáček ho chtěl ještě trochu potrápit. Když se ráno Sasuke probudil, Naruto ještě spal, a tak ho jenom pozoroval. Když se Naruto zamrvil, Sasuke se usmál.
,,Dobré ráno sluníčko." promluvil.
,,Dobré. Jak dlouho si vzhůru?" zeptal se, když rozlepil oči.
,,Chvíli, líbí se mi tě pozorovat, když spíš." promluvil.
,,Hmm." pousmál se, což Sasukeho zahřálo u srdce.
,,Co si mi to chtěl včera říct, ale nakonec sis to rozmyslel?" zeptal se zvědavě.
,,Že jsem tě taky miloval." pokrčil rameny.
,,Miloval?" nechápal ,,A už nemiluješ?"
,,A zasloužíš si moji lásku?" pozvednul jedno obočí.
,,Nevím. Ale rád bych byl konečně s tebou." řekl smutně.
Jeho naděje už opravdu zhasly.
,,A miluju tě pořád." usmál se a políbil ho.
Vypadalo to, jako by ze Sasukeho spadl obrovský kámen.
,,Už tě nikdy neopustím." řekl s úsměvem a políbil ho na čelo.
,,Neslibuj něco, co nemůžeš dodržet." ušklíbnul se.
Sasuke nadzvednul obočí, ale pustil to z hlavy. Prostě jeho Naruto.
,,Miluju tě Naruto. A právě teď se mi splnilo největší přání, které jsem měl. Být s tebou."

THE END
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Misha Misha | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 15:56 | Reagovat

dost dobrý dostáváš se do toho čím dál tím víc ;-)

2 Zuzanka Zuzanka | Web | 1. ledna 2015 v 17:15 | Reagovat

[1]: kuju... :D

3 Aki Aki | Web | 19. ledna 2015 v 22:23 | Reagovat

mne sa to veľmi páčilo Zuzanka.

4 SakuraUchiha123 SakuraUchiha123 | E-mail | Web | 31. ledna 2015 v 22:31 | Reagovat

Krásná povídka

5 Zuzanka Zuzanka | Web | 3. března 2015 v 19:00 | Reagovat

[4]: děkuju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama