Hele, já se tak snadno nevzdám: 6

25. června 2015 v 0:04 | Zuzanka |  Nová škola
Po dlouhé době přidávám další díl. Jen je trochu krátkej, tak snad neva... :D Přeji příjemné čtení...



,,Ahoj Sak." pozdravil jí.
,,Yo." a zvedla ruku na pozdrav.
Došla k němu a Shikamaru se naklonil k jejímu uchu.
,,Někdo tě sleduje, a můžeš hádat kdo." zašeptal jí do ucha.
,,Sasuke." špitla.
,,Správně, vyhrála si jeden oběd v mojí společnosti." a začal se smát.
,,Tak jo, ale platíš." a přidala se k němu.
,,S tím se počítá." pak se vydali dál k Sakuřinému domu.
Sasuke je dál sledoval, vůbec mu nedošlo, že ti dva už o něm vědí, a tak se chovají stylem ala "naštveme Sasukeho" a schválně jdou pomalu, aby toho co nejvíc slyšel.
,,A co máš v plánu na víkend?" zajímal se.
,,Netuším, něco se určitě najde. A ty?" pokrčila rameny.
,,Nudit se." řekl otráveně.
,,V tom případě se stavím a zahrajeme šógi." usmála se.
,,To beru, už jsme spolu hodně dlouho nehráli." a hned se mu zvedla nálada.
,,Jo jasně, naposledy minulý týden." ušklíbla se.
,,Však to je dlouhá doba." vzdoroval.
,,To víš, že jo, maximálně pro tebe."
,,To není pravda, když si vezmeš zamilované páry, pro ně je taky týden věčnost, kdyby se neměli vidět."
,,Možná, ale my nejsme zamilovaný pár." řekla potichu, aby to neslyšel jejich pozorovatel.
,,Pravda." usmál se.
Na to jí chytnul kolem ramen a zrychlil tempo.
,,Už mě nebaví jít tím slimáčím tempem, kvůli němu." a pohodil hlavou.
,,Mě taky ne. Hodíme si závod k mému baráku?"
,,Beru." na to se rozeběhli.
Sasuke na ně nechápavě hleděl, co to zase vyvádějí. Tak moc si přál být teď na Shikamarově místě. Ale nějak tušil, že se mu to nikdy nevyplní. Kdyby totiž mělo, musel by od základů změnit své chování, což nechtěl.
Shikamaru byl u jejího domu jako první.
,,Vyhrál jsem. Co dostanu jako odměnu?" a narážel na to, že je skvělá příležitost dostat Sasukeho do bodu varu.
,,To neplatí, ty si mnohem rychlejší." ušklíbla se, ale naklonila se k němu a dala mu malou pusu.
,,Jo ale jen o pár sekund."
,,No jo porád. Jdeš na chvíli dovnitř?" zeptala se.
,,Jelikož už jsem tady, tak jo."
Na to Sakura vytáhla klíčky, odemkla a oba dva zmizeli v domě. Sasuke stál za rohem se zatnutými pěstmi a jednou rukou dokonce praštil do zdi, která byla vedle něho. Ne jen že kvůli nim musel běžet, ale musel vidět i tohle.
,,Já ho definitivně zabiju." říkal si v duchu a kolem něho by někdo i dokonce dokázal vidět temnou auru.
,,Tak co dál podnikneme?" zeptal se černovlásek.
,,Co takhle nějaký film? Navíc my večer s holkami zase vystupujeme, tak se na nás můžeš jít podívat." podala návrh.
,,Ok a co si pustíme?" zeptal se.
,,Nevím, já už mám pomalu všechno skouknuté. Co jsi ještě neviděl?" zajímala se.
,,Co takhle Strážci dračí brány. To je docela zajímavé." zamyslel se.
,,Tak jo. Myslím, že to jsem ještě z těch věcí neviděla." souhlasila a zapnula DVD.
Hodinu a půl koukali na film a pak se Sakura šla chystat. Vzala si na sebe černé roztrhané rifle, károvanou košili, šátek a klobouk. Vlasy si nechala rozpuštěné, ale dala si na jednu stranu dvakrát do kříže pinetky.
,,Tak můžeme jít." zavolala na něj do obýváku.
,,Jasně, jasně." odpověděl jí Shikamaru a vypnul televizi.
Oba dva si obuli skaty a vyrazili do klubu. Po cestě se k nim připojily i Hinata s Ino.
,,Tak co budete zpívat?" zeptal se zvědavě černovlásek.
,,Neboj, to se určitě brzy dozvíš." usmála se Sakura.
,,Neříkej mi, že to zase nevíte." kroutil nevěřícně hlavou.
,,No co no, my jsme nad tím ještě nepřemýšlely." bránila je Ino.
Došli do klubu a Ino za chvilku zpozorovala kluky.
,,No potěš pánbůh." prohlásila.
,,Co se zase děje?" zajímala se Hin.
,,Proč musí být vždycky tam, kde my." stěžovala si dál Ino.
To už ty dvě si taky všimnuly tří kluků u baru.
,,Aha." řekly ty dvě současně.
,,Tak my se dem nachystat. Zatím Shi-chan." řekla Sakura a lípla mu malou pusu.
Věděla, že ji Sasuke zmerčil. Když už provokovat tak pořádně.
Za chvilku přišel majitel baru k mikrofonu, aby jim oznámil, že jejich oblíbená kapela jim zahraje pár písniček. Na to holky přišly na jeviště.
,,Zdravíme všechny, a tohle je na uvítanou. " zakřičela Sakura do mikrofonu.


Nakonec zahrály ještě několik písniček a nakonec z pódia odešly a šly se na chvilku bavit. Majitel jim potom zaplatil a ony se vydaly domů. Na jednom rozcestí se rozdělily a každá pokračovala sama. Jenže to Sakura ještě netušila, na koho narazí.
,,Ale, ale... Kdopak to je není to náhodou Sakurka? Já myslel, že jsem tu muziku z tebe vytloukl." ozval se slizký hlas Orochimara.
,,No bezva. Ty si mi tady ještě tak scházel Oro." řekla provokativně, i když z něho měla strach.
Byl to její bratránek, kterého upřímně nenáviděla.
,,Neříkej. Vypadá to, že ti výjimečně společnost nedělá Shikamaru. Takže si to trochu i užiju." začal se šíleně smát.
,,A jak víš, že nemám společnost?" zeptala se.
Cítila, jak se jí čísi pohled zabodává do zad.
,,Jo jasně, to ti tak věřím. Tentokrát tě nikdo nezachrání." usmál se a začal se k ní přibližovat.
,,No to je fakt skvělý." prohlásila a postavila se do obrané pozice.
To kvůli němu se v jednu dobu začala učit bojové umění. Aby se už nikdy neopakovala minulost. To o čem nikdo nevěděl. Její největší noční můra a důvod, proč tak moc nesnášela ogary.
Jenže když už jí chtěl jednu vrazit a ona se chtěla bránit, někdo se postavil před ní a vykryl tu ránu. A vrátil mu ji dvojnásobnou silou.
,,To se ti machruje, když máš udeřit holku, co?" vrčel Uchiha.
Holt to nevydržel, nemohl se na to dívat a navíc měl o ni z nějakého důvod strach. A teď měl příležitost si to aspoň trochu u ní vyžehlit.
,,A ty si jako kdo?" nechápal Orochimaru, který se už seškrábal ze země.
,,A není to fuk?" dostal odpověď.
No Sakura se z tama radši klidila, než by se to zvrtlo v něco, co vidět zrovna dvakrát nechtěla. No jakmile mu Sasuke upravil fasádu, tak se rozeběhl směrem, kterým viděl mizet Sakuru, kterou nakonec doběhl.
,,Si v pořádku Saky?" zeptal se.
,,Jo, díky. Už musím, měj se." řekla a na to se rozutekla domů.
Jenže černovlásek to nechtěl nechat jen tak být. A tak jí chytil za ruku a otočil si ji k sobě.
,,To jenom tak zdrhneš?" nechápal.
,,Momentálně nemám žádnou jinou činnost v plánu." dostal odpověď.
Na to se mu vytrhla a utekla.
,,Hele, já se tak snadno nevzdám." zakřičel ještě na ni, i když pochyboval, že ho slyšela.
No měl tu smůlu, že slyšela, ale to on už nevěděl.

Další díl: Ignoruj mě, dokud můžeš
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Misha Misha | E-mail | Web | 28. června 2015 v 21:23 | Reagovat

krásně se mi to četlo...vůbec si nevyšla ze cviku po tak dlouhé době :-) ;-)

2 Markéta Markéta | 3. července 2015 v 20:58 | Reagovat

Tuhle povídku mám nejradši:)
Prosím pokračování :)

3 Zuzanka Zuzanka | Web | 3. října 2015 v 22:55 | Reagovat

[2]: děkuji...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama